Kdo sestřelil trup ptáka, slul králem, kdo křídlo, byl maršálkem. Do re-gister vpisováni i ti, kdož sestřelili hlavu a ocas. O hodnost královskou i maršálskou zápasili po všecka léta mnozí ctižádostiví střelci; hned při zapisování udati bylo střelcům, zdaž o hodnosti ty jim jde. Jiní, jimž nešlo o království ani o maršálství. leč o cenu nějakou vůbec, dali se zapsati mezi druhé siřelce. Ovšem i král ko svému vyznamenání dostával ceny peněžité. R. 1564 dostal král 2 kopy, 1565 1 kopu, 1580 3 kopy 30 gr.; tohoto roku dostal střelec, jenž pravé křídlo srazil, 2 kopy, lere křídlo 1 kopu 30 gr., hlavu 1 kopu, ocas 45 gr. Bylo tedy celkem odměn pří střelbě do ptáka pět. Ostatní stříleli o cínové nádobí. Sestřelené kusy ptáka byly trofejemi vítězův a odnášeli si je domů na památku, někdy i darem někomu věnovali.

Což tu za slavnosti bylo »na Ptáku* a »na Hliništi« veselo! Diváci seděli na sedadlech různého způsobu, páni nejspíše ve stanech, a odtud pozorovali zábavnou kratochvílli. Hostem zvaných hostí dalo se na útraty pořadatelů. R. 1594 hosté vypili 16 pinet piva od Pýšů (2 k. 12 gr.): roku 159tí snědeno bylo koláčův od Mandaleny za 40 gr. R. 1600 dopřáno vína z pokladny pořadatelů i p. děkanovi a darováno mu ho za 33 groše. K r. 1564, kdy nejobšírnější účet se zachoval, stála celá slavnost dva dny odbývaná 8 kop 23 gr. a 4 den.

Kdo králem ptačím se stal, dával k pořádku havéřskému dělati erb stříbrný pro pamět. Stali-li se cizí hosté králi ptačími, opomínali někdy odvésti erb stříbrný, někdy snad pro náklad. Ale pořádek havéřský upomenul na povinnost. Roku 1612 psal pořádek havéřský ptačímu králi Pavlu Skřetovi ze Závořice o erb ; z r. 1624 zachovala se stížnost havéř-ského pořádku o tom, že mnozí království ptačí obdrželi, ale po častém upomínání pomoc přijavše, erbův od sebe nedali, jako Radslav Hlavsa z Liboslavě, Šebestian Helzl ze Sternova, Pavel Škreta Šotnovský ze Zá-voíic a p. Václ. Voříšek.

Stal-li se králem, kdo neměl peněz nazbyt a jemuž vypravovati erb činilo nesnáze, směl ptačí království přenésti na jiného. R. 1631 stal se králem Václav Ramiada z Čechu, služebník, a odstoupil království, poněvadž potřeben byl, sousedovi a radnímu Janu staršímu Kambriovi.

K listinám o této zábavě v archivu Kutnohorském přiloženy jsou dva listy, jež svědčí o střílení ku ptáku v Herm. Městci r. 1580. Na prvním oznamuje rada Heřmanoměstecká, že z dovolení pána tuto neděli po sv. Petru a Pavlu stříleti se bude ku ptáku o 2 voly za 14 kop a druhý za 12 kop míš., a potom nazejtří ku 3 kuželkám třemi víchy o kůň za 40 kop míš. hráti budou. Počátek v 16 hodin. Vzdálenost, z které se střílelo, byla 3 kopy loket.

Přežitek slavnostní střelby starodávnými kušemi ku ptáku na bidle, sbitému ze silných prken zachovával se v čas letnic nejvíce v poněmče-lých krajinách severních, v Litoměřicku, Boleslavsku. V České Lípě městská rada střelcům z lučiště r. 1581 stanovy potvrzuje, jak se lučníci při střílení ptáka chovati mají. Těmto střelcům z lučiště daroval a potvrdil p. hrabě Arnošt z Kouniců dne 6. června 1672, pán na Nových Zámcích,