str. 4
Podobně, jako líčí Tesák Mošovský zábavy a rozhovory žneček, udržoval se obyčej, dokud se žalo srpy po starodávnu, že se písněmi, popěvky pro zábavu hlavně žnečky dorozumívaly, za snídaní, oběd, oddech žádaly, šafáře, brousila, pána chválily, kolemjdoucím se posmívaly, lenivé hanily, pilné pochvalovaly — všecko táhlým nápěvem, starodávnými písničkami, které podivně se shodují, skoro doslova mezi sebou, ať z Cech z Moravy, ze Slezska a ze Slovenska.
»Hlásání« toto žneček pro zábavu při žetí obilí v Prachensku a v Budějovieku líčí Erben. Dvě žnečky vstanou od své práce a zakry-jíce sobě obličej hrstí obilí, »hlásají« krátkými písničkami chválu neb hanu osobě některé buď příchozí anebo která s nimi jest na poli. Ty písničky jsou větším dílem improvisované dle jistých nápěvů starobylých, ježto se nápěvům ruským podobají v tom, že se v nich poslední nota »dodržuje «.*)
1. Hospodářovi. (Nápěv 537.)
Zafoukej, větříčku, z Dunaje,
z Dunaje,
uraz jablíčko nebo dvě; ať jsou pěkný červeny.
červeny, k nažemu pánovi podobny.
2. My máme pána mladýho,
mladýho:
u Voseka mají starýho ; toť nám ho dal Pán Bůh sám,
Pán Buh sám. Panenka Maria, svatej Ján.
|
3. Brousilovi, jenž na poli žencům srpy pobrušuje. (Nápěv 685.)
Ten náš brousil nepobrousí, až ho každej pěkně prosí,
oho ! až ho prosí: von se bojí vo ten brousek, že už ho má malej kousek,
oho! malej kousek.
|
4. Šafářovi. (Nápěv 537.)
S tím šafářem je rekrací, von má kalhoty hrkaeí; vony na něm hrkají, až se strništěte chytají.
|
5. Mládencovi. (Nápěv 537.)
Tomeš Javůrkojc moc zmůže, von má holku jako růže, pěknS hezky červenou, k tej nejpěknější růži podobnou. Kdo chce vědět, kerá je: Mařenka šenkýřojc — hezká je!
6. Pod tím kopcem, jalovcem,
hrála tam má milá s brabencem; a to nebyl brabenec, byl to hezkej mládenec. Kdo chce vědět, kerej je: Honzíček rychtářojc — hezkej jet
7. U Javůrků kohout zpívá — Honza Žílojc leze z chlíva, dřeváky si v ruce nese, miloval by, až se třese, ouvej! až se třese.
(Nápěv (385.)
|
*) K. J. Erben, Prostonárodní České písně a říkadla, v Praze 1864, str. 85.
|
