Předchozí 0047 Následující
str. 42

hospodářů slaví se dožinky hned, jakmile se poslední obilí požne, třeba ještě před svezením jeho do stodol. Všecko jen pro pití, tanec — zpěvy, žerty, říkadla, obřady, zábavy vyhynuly a hynou.. .

4. Obžinky Králové-Hradecka na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze 1895.

Jako redaktor Českého Lidu často bývám tázán, jak uspořádati pro zábavu spolků studentských, hospodářských, agrárního dorostu, Baráč-nických besed a pod. obžinkové průvody. Knížka tato již ve vylíčených popisech českých obžinek poskytne vhodné poučení. Kdo by chtěl průvod a slavnost s větší strojeností a pro podívanou, může napodobiti program zdařilých obžinek z Králové-Hradecka r. 1895.

Obžinky Králové-Hradecka byly slaveny v neděli dne 25. srpna 1895 v Praze na Národopisné výstavě v tomto pořadu: 1. Náčelník slavnosti s trubači. 2. Banderium v stejnokroji. 3. Vůz kolářů. 4. Vůz kovářů.

5. Staročeský pluh. 6. Přemysl oráč. 7. Pluh tříradličný. 8. Parní pluh. 9. Hudba. 10. Rozsévači. 11. Secí stroje. 12. Pleci. 13. Hospodářské nářadí. 14. Allegorický vůz: »Jaro*. 15. Sekáč s trávními kosami. 16. Vůz se senem. 17. Bouda s hlídačem psy tažená. 18. Podavači a hrabači. 19. Hrabačky. 20. Allegorický vůz: »Léto«. 21. Slavnostní praporečník. 22. Zahradnictví. 23. Sekáči s hrabicemi. 24. Žnečky. 25. Hudba. 26. Dívky v národním kroji. 27. Vůz se žitem. 28. Starosta obžinek. 29. Vůz se pšenicí. 30. Vazačky. 31. Vůz koruny z klasů. 32. Vůz s ječmenem. 33. Vůz mlynářství. 34. Pohrabovači. 35. Hospodářská chasa. 36. Pohra-bovačky koňské. 37. Venkovská muzika. 38. Vůz s ovsem, na němž vystrojen »Starý«. 39. Mlatci. 40. Mlátička a čistící mlýnek. 41. Převozný žentour. 42. Mlátička parní. 43. Hudba. 44. Rychtář s konšely. 45. Allegorický vůz: Podzim. 46. Vůz hospodyňské školy. 47. Vůz hospodyně s másnieí. 48. Vůz hospodářské školy. 49. Řezačka a šrotovník. 50. Chov dobytka. 51. Vůz rybářství. 52. Vůz zelenářství. 53. Vůz cukrovarnictví. 54. Vůz- čekanky. 55. Vůz lnářství. 56. Vůz bednářství. 57. Allegorický vůz: Zima. 58. Přástva a tácky.

Odevzdání úrody pantátovi a panímámě provázeno bylo tímto říkáním starodávným:

1. žena:

Vážený pantáto!

Těšilo by nás velice, kdybychom mohly

s naší

prostností před Vás předstoupiti, nějakým dárkem Vás potěšiti; neboť my nemáme stříbro ani měď, přijměte od nás ten puget. My Vám vinšujem mnoho zdaru, štěstí,

božské požehnání a dlouhé panování nám s Vámi!

Kdybyste tak dobrý byli

a na nás se nemrzeli,

že jsme s takou slávou k Vám přišly.

2. žena (k hospodyni):

Kdo nás libě povyučí, kdo mým slovům citu dá, abych řekla, ctěná hospodyně, co cítí duše má.

Ať Vám dnové krásně plynou bez starosti na světě a ode mne krásný puget, radost pro vás vykvete.


Předchozí   Následující