str. 24
borky, neseme vám rozličné dárky. Nepřišly jsme k vám jen zdarma dárky dát: neb kdo je obdrží, modliti se musí rád. — Nebo: My jsme k vám přišly ze Svaté Hory, bychom vám donesly tyto dary. Ježíšek vás pozdravuje, Panna Maria vzkazuje, abyste se modlili a hodnými byli.
Dutým, změněným hlasem poroučí každá zpod vlasů dětem: »Mulise, muliseW (Modli se!) a ptá se po dětech, jež se před nimi ukryly, a metlami je vyženou ze skrýše. Děti kleknou a hlasitě se modlí. Barborky při tom kývají hlavami a neustále říkají: »Mulise, muliseU Po modlitbě každá Barborka ze své zásoby něčím děti podělí: ořechy, jablky, cukrovím, ale i tu a tam nějakou bramborou, leckdy i nahnilou.
Než odejdou, důrazné vštěpují dětem napomenutí: šlehnou každé několikráte, říkajíce porůznu: »Buďte, dětičky, pilné, poslouchejte svých
rodičů, rády se modlívejte! My budeme seděti za komínem, budeme tam poslouchati a přesvědčíme se samy, jak jste hodné a poslušné. A nebudete-li hodné a poslušné, přijdeme za rok zas a nasekáme vám.« (Nebo také říkají: ». .. budeme poslouchati v nebi, jak jste hodné...« a místy také někdy přidají: »Dejte si talíř za okno, budete tam ráno míti naložíno«.) Malé děti se bojí, že Barborky sedí za komínem, a když neposlouchají, ukazují jim na komín, že tam odtud Barborky na ně přijdou. V Jíkvi u Nymburka chodívaly Barbory ty dni kolem svátku sv. panny. Obyčej týká se hlavně dětí a dospívající mládeže. Matky dávno před svátkem sv. Barbory hrozí dětem trestem Barbor, nebudou-li se uměti modliti a nebudou-li poslušný.*)
Nyní chodívá již jen jedna neb dvě Barbory, kdežto dříve, tak asi před 30 lety, býval jich celý průvod. Chodívaly vždy večer, který tu dobu jest již dlouhý. Ve stavení drávalo se peří, jako posud, a tenkráte se ještě přádávalo. Za Barbory přestrojili se dospělí mladíci, někdy i sousedi. Dva neb tři oblekly se úplně bíle. Měli bílé sukně, bílé jupky a mimo to byli ještě zahaleni do bílého ložního prostěradla. Obličej obílili si tím způsobem, že smočili si jej vodou a foukli potom do mouky. Některý postavil si ještě na hlavu dojačku (nádoba na mléko).
To byly vlastní Barbory. Každá z nich měla v jedné ruce metlu a a v druhé uzlík, ve kterém byla jablka, ořechy, sušené hrušky a švestky,
