zem tím vyjede se na prostranné pole, asi čtvrt hodiny ode vsi vzdálené, kdež se točí pivo k nápoji a vykonává poprava kohoutí.

Na Studenci průvod se zastaví před každým stavením hospodářským (t. j. statkem a chalupou). Mládenci slezou s vozu od kohouta a jiní s koní; s sebou mají blázna čili šaška, který jim tropí žerty. Vejdou do světnice a potancují s děvčaty, ku pěkné hodince připravenými a přistrojenými, a s hospodyní. Někde skáčou do kola na dvoře nebo před vraty pod lipami. Po skončeném dupčení vyplácejí se děvčata mládencům; hospodář uděluje mládencům peníze a hospodyně pečeni a koláče. Místem dávají některé dívky peníze, jinde opět květinky.

Na Studenci když mládenci v domě potancovali, dosti se nakudrn-kovali, dary obdrželi a se napili, jedou opomíjejíce baráky o dům dále, ve kterém se zachovají tak, jako v prvním domě. Takto sjedou kolem do kola (na Studenci do tří úhlů) stavěnou obec a odeberou se nazpět k hostinci na prostranný a rovný palouk. Tam zarazí do země na loket dlouhý kůl, u něhož očekává osud svůj další kohout, na tkaničce uvázaný a velikým hrncem poklopený.

Nad kohoutem bdí a při něm stojí starosvat, od něhož u vzdálenosti 30—40 kroků rozestaven jest v trojnásobném kole veškeren zástup. V první řadě jest nedospělá mládež, v druhé dospělý lid a ve třetí mládenci na koních. V tomto trojnásobném kole tancují na palouku při hudbě mládenci se svými pannami. Po každém dupčení skončeném zaváží mládenci dívce bílým šátkem oči a do rukou jí v kole podají okrášlený cep.

Lid se rozstoupí, a dívka vykročí z kola ven. Starosvat vypustí z pod hrnce kohouta, aby jej dívka udeřila. Místem nechává se kohout pod hrncem, do něhož se tluče. Hudba utichne, a vše se dívá za dívkou. Když dívka udeří kohouta, lid ji chválí a tleská, když jej chybí, lid se směje. Družička strhne sobě šat s očí a uteče hanbou v zástup lidu mezi své družky. Na to opět hrá hudba do kola a mládenci křepčí dále. Když hudba přehraje, jde druhá, třetí, čtvrtá atd. družička tlouci kohouta. Na Studenci družky toliko tlukou kokose, okolo Krajbic dívky a mládenci a okolo Prahy opět jen mužští.

Na Prachensku zase tlukou kohouta pod májovým stromem (t. j. pod jedlí, smrkem nebo břízou atd. na 6 loket vysokou, zadělanou na návsi nebo na louce do země). Tento strom májový má na 5 loket kůru až k zelené korunce oloupánu, a jeho věník jest ozdoben čistě a krásně tkaničkami a stužkami nejvíce červenými. K němu přivedou mládenci a družky na stužkách uvázaného kohouta a pod ním jej uváží na dlouho, aby mohl kokos okolo máje do kola skákati. Hudba hraje přistrojenému kohoutu, který běhá, skáče a tancuje okolo májky. Lid chvíli se naň tlivá s přístojícími mládenci a družičkami, které také pod tímto stromem potancují. Když potancovali, připnou kohouta na krátce ke stromu májovému, aby při tlučení neuskočil. Družičky mládencům a mládenci družičkám zavážou jednomu po druhém po tanci oči. Každému dají do ruky ozdobený kyj a vodí jej třikráte dokola okolo sudu, který bývá na 30 až 40 kroků od kohouta vzdálen. Potom pustí jej se zavázanýma očima, po-