Čítajíce jeho kroky, ku stromu májovém«, aby pod ním tloukl kohouta. Mnohý mládenec nebo družička kolikráte kráčí na západ, místo co by měla jíti na východ, mnohá jde od kohouta na jih, místo co by měla kráčeti k půlnoci, neboť místem tlukou a stínají kohouta na stranu východní, místem ku straně severní. Nejvíce však tlukou místo kohouta zemi, což způsobuje veliký smích. Proto hned na to hrá hudba, a po. tanci jde tlouci kohouta milá mládence, jemuž se nepodařilo jej udeřit. Když ho chybí, jde osoba druhá, třetí atd. Jednou mládenec a po druhé jeho milá anebo napřed družka a po ní mládenec bijí kohouta po vyšetření, vyslechnutí a skončeném kázání, od plampače držaném. Kdo uhodí kohouta, jest vladařem, vítězem a králem, dívka pak královou. Každé osobě takové hudba hraje veselou; zástup jí přeje štěstí, zdraví a dlouhé panování, ač toto vladařství trvá jen rok,do budoucího posvícení.

Při tom lid ji ratolestmi a věnci ovinuje. Tato osoba poroučí a rozkazuje celý rok, co se má v tomto roce při takových obřadech konati. Král sobě volí mládence a králová družky. Na Krajbicíeh přijíždívá k takové královně z obce na brůně vyslanec, jenž uváže koně pod stromem a jde se poptat královny, co poroučí a rozkáže, kde hodovati míní, aby ráčila místo milostivě určiti. Královna vše ustanoví, a vyslanec odjede s touto zprávou napřed do obce a zařídí vše, jak mu byla nařídila. Sama sedne do vozu se svými vyvolenými družkami a ubírá se v předešlém průvodu do hostince k hodokvasu. Jakmile který mládenec nebo panna udeří kohouta, přistoupí hned družba nebo starosvat a podřeže kohoutu krk. Tak děje se na Prachensku i jinde. Na Bydžovsku a na Boleslavsku podle udání duchovního správce Josefa Peterky, na Babkově a jiných místech, kat utne kohoutu mečem hlavu a nabodne ji na svůj meč; krví kohoutí pokropuje na místě zástup a omazuje touto krví při zpátečním průvodu až do hostince mladým lidem oděv a ústa. V hospodě se sťatý kohout uvaří nebo upeče a společně při hudbě, zpěvu a tanci požije (1. c. I. 402).

Podobně stínají kohouta o posvícení okolo Liberce, okolo Krásné hory, Jičína atd. V pondělí drží děvčata pěknou hodinku a v úterý okolo dvou hodin s poledne stínají kohouta. Dvanáct mládenců a tolikéž družek sejdou se do hostince, odkud vyjde průvod s přistrojeným kohoutem na náves.

Napřed jde hudba, za ní mládenec jako kněz bíle přistrojený, za ním druhý mládenec, t. j. holomek katův, černě oblečený. Ten nese v levé ruce kohouta sedícího na májovém či »rajském« stromě na křížovém bi-délku pod věníkem, ověnčeného a okrášleného šátky a tkaničkami červenými, bílými a zelenými; v pravé ruce nese kytku. Za ním kráčí třetí mládenec, kat červeně přioděný s nahým mečem. Za katem postupuje v párech se svými družkami 12 mládenců. Za nimi vezou, místem nesou pivní sud prázdný se stolem; někde již mají na návsi, kde se má vykonati poprava, stůl připravený státi. Za mládenci valí se obecný lid.

Průvod rozestaví se uprostřed návsi do kola okolo stolu. Kohout s kytkou a ratolestí zelenou se postaví na stůl. Májový strom zarazí se