vyslýchají, hlavy své k němu nakloní, rozmlouvají s ním, něco v uši kohoutu šeptají, mluví, bručí a mumlají, nikdo posud prý neví co. Jeden mně však pravil, že jen na oko mumlají, jakoby domlouvali kohoutu, aby se kál svých poklesků a vše na sebe žaloval, co byl kdy zlého na světě spáchal; že mu to světa pán vše odpustí, a zase se slepičkami, s hospodáři a s hospodyněmi jej touto smrtí upokojí a smíří. Potom má plampač nad kohoutem řeč, jak dříve jest podotknuta.

Na to přeřežou na pólo tyčku a do země ji zadělají, aby kat mohl stiti kohoutu hlavu. Kohoutu zavážou oči červenou tkaničkou. Lid přistrojí kata pod komínem červeně, počerní jej v obličeji a dá mu za čepici nebo za klobouk slepičí křídlo. Takto ustrojeného kata přinesou na nosidlech na popraviště čili ku spravedlnosti; kat setne tu kohoutu kosou, kterou má u boku připjatu, jedním rázem hlavu. Potom kropí krví kohoutí zástup a tluče skrváceným kohoutem mladíkům o hlavu; krví jeho omazují ústa, obličej a oděvy mladým lidem, kteří se smějí, křičí a od plampače utíkají atd. To vše koná se při hudbě na návsi a v hostinci jako jinde. Okolo Prahy místem stínají o posvícení dva kohouty (1. c. I. 410.).

Okolo Hořovic stínají mimo posvícení také při obžinkách hlučně a slavně před zámkem kohouta černého nebo žlutého, jakého dostanou. Na Litoměřicku okolo Č. Lípy, Libichu, Nových Zámků a na Boleslavsku okolo Jablonce, Hodkovic, Kuří vod přistrojí se o posvícení děvčata bíle a zaváží si oči bílým šátkem; mládenci vodí pak jednu dívku po druhé třikráte dokola okolo půlsudu piva a kohouta na tkanici uvázaného. Dívky jedna po druhé tlukou okrášleným cepem nebo mečem na louce pod šírým nebem kohouta. Okolo Libochovic nad Ohří třetí den na konci masopustu tlukou mládenci se zavázanýma bílým šátkem očima jeden po druhém kohouta buď před hospodou nebo na návsi někdy šavlí, někdy cepem: kdo z mládenců trefí kohouta, jest králem. Která z panen okolo České Lípy zabije kohouta, jest královnou. Potom hodují a tancují na louce a odeberou se pak do hospody k hostině, kterou vystrojí a zapraví královna. Všickni hosté při hudbě a zpěvu hodují a vesele skáčí až do svi-tání. Někde stínají o posvícení kohouta první a třetí den, někde, jako okolo Prahy, stínají kohouty najednou. Na Kuřívodech stínají třetí den o posvícení kohouta a ve středu (čtvrtý den) krocana (kruťáka, indiána nebo ťopáka).

Okolo Mělníka na Liblicích, Čečelicích a Byšicích obléknou kata v radním domě nebo na rychtě (kdež obyčejně bývají hospody a hudby o posvíceních) pod komínem do bílé košile a červených spodků a punčoch. Lid naznačí katovi pod nosem sazemi kňoury černé, na hlavu udělá mu z červeného šátku turban (jako Turkovi) a za něj zastrčí počerněnou husí. kosinku. Potom posadí kata na hnojná nosidla a na nich jej vynesou od prsku a pece na náměstí. Tam vyhrnou mu rukávy od košile, posadí jej na hřeblo od pece a do pravice mu dají meč. Kat takto jsa přistrojen jede za průvodem kohoutím na hřeble chlebovém, setne kohouta a sfatého chopí za nohy, kropí krví jeho lid a omaže některým