jednu tvář bílou, druhou černou, napodobuje noc a den, druhý dělá ce-stáka s motykou na rameni. Uvázne-li vůz, což zúmyslně se stává, jinoch »noc a den« svítilnou půl černou svítí cestáku ke kolu, jež uvázlo, a tento motykou odkopává kameny, jež v cestu se postavily. Za vozem konečně tažen jest na saních párem volů rabín, po stranách jdou dva mladší židé. Kolemjdoucí činí všemožná příkoří rabínovi, tahají ho za šat, strkají ho se saní. Vozka, jenž ho veze, též na nic dobrého nepomýšlí; veze ho přes největší kameny, do příkopů, hledí ho zvrátiti, nejmilejší mu je, může-li ho zavézti někam do louže. To ovšem přivábí nejvíce drobné mládeže, jež každý takovýto pokus provází ohlušujícím hřmotem. Žid úpí, běduje, ohání se holí, volá kolemjdoucí dva židy ku pomoci.

Konečně dostali se na příhodné, rovné, travou porostlé místo, kde má býti poprava. Tu se sestaví. Do středu auditor, po stranách Turci, za těmi ženich a mládenec, na levo anděl, po stranách černoši, flíčkáři, bě-houn, Tyrolky. Před nimi na nějaké bedně sedí rabín se židy, řezník s kohoutem. Markytánky odešly již mezi shromáždění, nabízejí ke koupi všeliké doutníky, kytice, piltstky. I do známějších domů zacházejí.

Počne soud. Auditor čte život kohouta, vytýká mu dobré i zlé skutky života od mládí až do posledního dne, shledává, že zlých je veliká převaha, rabín obhajuje ho, zlé skutky omlouvá, zmenšuje mnohými vtipnými průpovídkami. Konečně však rozhodne se o jeho vině a pronáší se ortel smrti. Kohout udělá poslední vůli.

Po tomto výroku slezou ti, kteří dosud byli na koních, s koňů. Koně se odvedou. PoCne tanec. Tyrolky přivádějí pány, všichni účastníci mužského pohlaví přivádějí ženské k tanci. Zatanči s ním jednou kolem, dovede ho ku pokladně, má za tanec zaplatiti. Při tom hledí se co možno nových a nových tanečníků sehnati, aby hodně pokladna se naplnila. Ovšem možno i jednu osobu několikráte ku tanci vzíti; rozumí se, že pokaždé se musí vyplatiti.

Asi po dvouhodinovém tanci jde se v průvodu (pěšky) pro nevěstu (ta dosud přítomna nebyla). Je to některá bohatší dcerka z vesnice. Všichni účastníci vejdou ďo světnice, Turci zůstanou u dveří, šavlemi je překříží, aby již nikdo do vnitř nemohl. Jest zde krátká hostinka. Po té auditor požádá za nevěstu. Ta již jest připravena a celý průvod s hudbou jde na místo, kde prve se tančilo. Do kola bére nevěstu nejprv auditor, pak ženich, mládenec a ostatní společníci, každý zatančí s ní asi jednou kolem. Za to jest nevěstě slušnější částku do pokladny vložiti. Po té přinese se kohout doprostřed kola, auditor podá nevěstě kord, a tato po jeho vyzvání setne kohoutovi hlavu, řezník ho vezme a odnese. Tím je zábava skončena. Večer je zábava v hostinci. Některý jiný večer json kohoutí hody, při kterýchž dříve, dokud povoleno bývalo živého kohouta . stínati, maso z kohouta první jídlo bývalo.

Peníze, jež přišly do pokladny a jež stržily neúnavné markytánky, použijí se ku krytí výloh, ostatní věnuje se k dobročinnému účelu.