Předchozí 0055 Následující
str. 45

Mlácení kačera, slepic.

O střeleckých slavnostech na letnice vedle přidružených zábav jiných-bývala druhdy stínána dřevěnou šavlí hlava huse nebo kachně, jež byla až po krk zahrabána v zemi. Lid se bavil, posmívaje se tomu, kdo se zavázanýma očima chtěl hlavu setnouti, avšak marně do vzduchu sem tam se oháněl.*)

S obyčejem tím setkáváme se v první polovici minulého století, ještě později také na Moravě. Zmiňuje se o něm již Krolmus**) a popisuje, jak o posvícení mládenci a panny urážejí dlouhou tyčkou hlavu kačerovi nebo kachně, zahrabaným v důlku. Sušil dodává***), že »mlátí« kačera, v zemi zaklopeného, cepem. Šohajovi zaváží oči a »gajdoš« ho pak vodí a při tom hude. Zavádí ho čtveračivě leckam, třeba někam do bahna. Hudbou mu naznačuje, zda se blíží ke kačerovi či vzdaluje.

Obřad udržoval se dlouho. Aspoň o něm vypráví ještě ze své paměti Herben.f) »Mlátiti kačera« byl obyčej posvícenský (hodový). Chasa na Moravě volí si k »hodům« svoje »stárky«. Tito ubíjeli kačera. Herben to popisuje v ten rozum: »Stárkovi (nevím zda prvnímu či druhému) zavázaly se oči šátkem jako při hře na slepou bábu. Do ruky mu dali cep. Blízko máje na urovnaném, utančeném místě vykutal se důlek, do něhož posadili kačera. Pro krk a hlavu měl menší důleček. Na to houslista vodil stárka s cepem zpívaje a hraje na housle: »Tady je, tady je — tady není!« Stárek mlátil cepem o zemi, ale kačera netrefil, neboť ten zděšeně sice chachotal, ale hlavu i krk před cepem v důlečku skrýval. Obecenstvo se smálo. Houslista uměl klamati, udávaje chybný směr.«

Na Vyškovsku bývalo posvícenským zvykem »mlátit slepice«, někde v pondělí, jinde v úterý odpoledne. Dopoledne toho dno chodila chasa po dědino »po slípkách«. Všecky slepice, jež dostali, buď na prostranství uprostřed dědiny nebo za dědinou na pastvisku až po krk do země zakopali. Potom přišla chasa obojího pohlaví s hudbou na ono místo a rozstoupila se kolem slepic. Tu se určil chasník, jenž měl býti »Vondrou«. Zavázali mu oči, dali do rukou cep, a on za průvodu hudby a posměšného pokřikování: »Slepě Vondro, hlede, kde je kocór šedé!« mlátil po hlavách slepic, až je ubil. Večer pak byla hostina. Jinde takovým způsobem mlátívali kačera.++)


*) Montanus (A. v. Zuccalmaglio), D. d. Volksfeste, Volksbräuche und jtscher Volksglaube . . ., Iserlonn, 18ó8, 70.
**) 1. c, 1. 326, 354, 859, 373.
***) Moravské národní písně, 719.
+) Moravské obrázky, i. c, 188.
++) Bartos Fr., Moravský lid. V Telči 1892, str. 68.

Předchozí   Následující