1843 Čechů 71,3%, Němců 27,1%, židů 1,6%; Schnabel pro rok 1846 58% Čechů a 42% Němců; Hain pro týž rok 59,8% Čechů, 38,6% Němců a 1,6% židů; Jireček pro týž rok 63% Čechů a 37% Němců.

Některé z těchto již citovaných prací dřívějších a všechny pozdější spočívaly na velmi důkladné a směrodatné práci Czornigově, jehož dílo bohužel nebylo po statistické stránce skončeno.

Tyto národopisné odhady spočívaly v tom, že se určil jediný celkový národnostní ráz jednotlivých obcí nebo i osad a celkový počet obyvatelstva těchto osad byl počítán na konto té které jediné národnosti.

Spočívaly tedy tyto práce také v zásadě na tom, aby vyšetřen byl jaksi objektivní ráz jistých území, kdežto moderní, skutečně statistická šetření vycházejí od individua, od jednotlivých subjektů národnosti. Arci v Rakousku vlastní statistické výsledky z r. 1880, 1890 a 1900 v celku neliší se mnoho od dřívějších dat, poněvadž nezjišťuje se národnost, nýbrž obcovací řeč, kterou, jak se výslovně všude uznává, má býti zjištěn především objektivní jazykový ráz jistých území a nikoliv subjektivní vlastnost jednotlivých obyvatelů v tomto území bydlících.

R. uznává nyní sice četné vady a nedostatky, které ze zjišťování obco-vací řeči pro závěry na poměry národnostní vyplývají. Na konec však má za to že národnostní horlivost u nás zmocnila se tou měrou sčítání lidu, že obyvatelstvo nedbá toho, nač se úřední statistika táže, nýbrž pokládá sčítání za příležitost к manifestování národnostního uvědomění a že prý výsledky řeči obcovací udávají totéž, jako kdyby se bylo tázalo po řeči ma-teřské — ovšem s jedinou výjimkou Prahy, kde prof. R. snaží se obsáhle dokazovati, že výsledky tu zjištěné neodpovídají nejen poměrům národnostním, ale prý ani ne poměrům řeči obcovací. Všude, jinde však, zejména také v t. zv. uzavíraném území německém podle mínění R. výsledky posledních sčítání po stránce národnostní jsou prý úplně správné a o nějakém potlačo-vání českých menšin tam nemůže býti naprosto žádné řeči.

Dle posledních tří sčítání lidu jsou příslušná data jazyková tato:

Poměry tedy valně se nezměnily, toliko v posledním desítiletí lze po-zorovati nepatrný úbytek české kvóty ve prospěch kvóty německé.

Profesor R. stopuje nyní posuny jednotlivých obcovacích řečí především ve velkých oblastech jazykových, členě politické okresy na 4 skupiny dle toho, je-li tu většina jazyková nejméně 80%ní, anebo pohybuje-li se tato většina mezi 50—80%.

Tu dospívá к výsledku, že v německých okresích v posledním desítiletí přírost německé řeči obnášel 10,14%, české 19,73%; ve smíšených okresech s německou většinou přírost německý 12,55%, český 33 24%. V okresech ryze českých ubylo německé obcovací řeči o 8,05%, české přibylo o 7,68%. Ve smíšených okresech s českou většinou ubylo německé řeči o 1,53%, české přibylo o 3,70%. Tedy v českých územích Němců ubývá, у německých přibývá Čechů rychleji než Němců.

Potom stopuje R. podrobnosti dle jednotlivých soudních okresů a dále-zvláště národnostní poměry v 6 největších městech v Čechách (v Praze s předměstími, Liberci s předměstími, Ústí n. L., Čes. Budějovicích, Plzni a Teplicích). Posléze přechází к líčení národnostních poměrů dle jednotlivých