obcí a osad, za kterýmžto účelem připojuje svou známou jazykovou mapu, jdoucí co do národnostního členění až na jednotlivé osady.

Následuje zevrubný popis jazykové hranice v Čechách, jednotlivých jazykových ostrovů a poloostrovů, při čemž pilné se přihlíží také к vývoji posledních 20 let.

Ze všech těchto pozorování vyplývá, že národnostní posuny podle jazykové hranice jak co do počtu osad, tak co do počtu obyvatelstva jsou úžasně nepatrné. Vlastní národnostní posuny udály se uvnitř t. zv, uzavřených oblastí.

Potom líčí spis. dle národnostních oblastí hustotu obyvatelstva, poměry osí-dlení (města a venkova), poměry bytové, zejména sociální členění stran bytových a domácností a po zmíněné již kritice dat pražských přechází к líčení vlivu měny obyvatelstva na početní poměr Čechů a Němců v Čechách.

Přírost obyvatelstva obnášel dle něho v jednotlivých národnostních územích v % průměrného obyvatelstva:

Nepříznivé poměry předminulého desítiletí co • do všeobecného vývoje obyvatelstva byly tedy v posledním desítiletí v neprospěch český ještě více stupňovány. Tak přibývalo v desítiletí 1881—1890 v ryze německých okresech o 1,13% rychleji než v okresech ryze českých, v posledním období však již o 3,27% rychleji než v oblasti ryze české.

Co se týče přirozeného vývoje (přebytku živě narozených nad zemře-lými)) udává R. data tato. V % průměrného obyvatelstva:

Tedy opětně vývoj v neprospěch český, který spočívá nejenom ve změně v počtu živě narozených, nýbrž zejména a v prvé řadě v rychlejším úbytku úmrtnosti, zejména úmrtnosti dětské, v okresech buď úplně anebo většinou německých.

Jsou-li již poměry měny přirozené pro nás Čechy nepříznivý, tím hůře to s námi dopadá co do posunů, vyvolaných přistěhováním a odstěhováním. Na tento moment, jeho zdůraznění, přesné vyčíslení, na důležitý význam jeho pro budoucí vývoj vynakládá R. velmi složitý statistický materiál, který mu к disposici dala netoliko statistická ústřední bratrská pokladna pro severo-západní Čechy, o některých význačnějších závodech svého obvodu pak také liberecká obchodní a živnostenská komora. Facit všech těchto vývodů a výpočtů jest pro nás Čechy velmi smutný; ukazuje se, jak daleko více Češi stěhují se do oblastí německých a tam podléhají houfně odnárodňování, kdežto přítah Němců do území českých jest nepatrný, a tu celkem, až na výjimku pražskou, německé menšiny se udržují. Problém budoucího vývoje spočívá v otázce, jak se tento proces assimilační či odnárodňovací té které