národnosti podaří. Třeba bychom byli nahoře viděli, že obyvatelstva českého v německých okresích rychleji přibývá než Němců, neznamená to nic proti obrovským proudům všech českých přistěhovalců do německých krajů, nic proti ztrátám, kterých tímto způsobem utrpěla oblast česká. O věci této ostatně bylo již v české literatuře časopisecké v poslední době velmi podrobně jednáno.

R. sleduje potom poměr sexuální u obou národností, při čemž dospívá к názoru, že na poměr tento mají hlavní vliv poměry hospodářské a nikoliv národnostní. V oblastech s přistěhovalci jsou mužové, v oblastech odstě-hových ženy poměrně četněji zastoupeny než v průměru zemském.

Dále líčí spis. podrobně věkové členění obyvatelstva v Čechách vůbec, potom dle jednotlivých oblastí národnostních, pak ve spojení s obcovací. řečí pro celé království a celé Předlitavsko, pak dle velikostních kategorií míst (obce venkovské a města) a konečně i podrobně v 6 svrchu zmíněných největších městech v Čechách. Hlavním výsledkem tu je, že u Němců jsou nadnormálně obsazeny ony třídy věkové, v nichž jest nejvíce výdělkové činného obyvatelstva, zejména věkové třídy od 20—40 let, a že dorost ve věkovém čle-nění Němců nyní značně četněji vystupuje nežli ještě před 10 lety.

Naproti tomu dorost u Cechů padá tu méné na váhu nežli před 10 lety. Obsazení vyšších tříd věkových u nich blíží se nyní poměru německému. Souvisí to jednak se změnami v měně přirozené, jednak se svrchu dotčenými poměry stěhovacími.

Konečně všímá si R. také členění dle rodinného stavu (svobodní, ženatí, vdovci a pod.), a to opět pro celé království, pro jednotlivé oblasti národ-nostní, konečně pro jednotlivé obcovací řeči. Poměry se tu celkem jen málo liší. U německých mužů jsou četněji zastoupeni vdovci a u německých žen svobodné než u Čechů, u těchto opět ženatí. Tito však ve všech kategoriích věkových, jen že u mladších tříd věkových daleko více. Čechové žení se tedy všeobecně v mladším věku než Němci, čehož příčiny jsou především hospo-dářské a sociální.

V další kapitole pojednává R. obsáhle o poměrech náboženských, z nichž nejdůležitějšími jsou data o židech. Těchto bylo napočteno r. 1900 jen 40.521 s obcovací řečí německou a 50.080 s řečí českou.

Zajímavá kapitola věnována jest také školství a jazykovým znalostem školních dítek, jakož i rozšíření znalosti čtení a písma v obyvatelstvu král. Českého. Analfabetů je u Čechů poměrně méně než u Němců a to ve všech kategoriích věkových.

Rozsáhlou partii svého díla věnoval konečně R. členění obyvatelstva dle povolání a uvnitř tohoto dle sociálního postavení, dále poměrům vedlejšího výdělku a to opětně jednak pro celé království České, jednak pro oblasti národnostní a jednak konečně pro obě obcovací řeči zvláště. Obsáhlá tato partie vyžadovala by podrobnějšího referátu zvláštního. Všeobecně lze jen říci, že Čechově jsou více v zemědělství, Němci více v průmyslu a obchodu činni. R. tu přehlíží, že v posledních 20 letech lze pozorovati potěšující pokroky v industrialisaci některých částí ryze českých.

Jenom na jednu podrobnost zde poukazujeme, přes kterou R. mlčky přechází. Je to statistický obraz národnostního členění všeho úřednictva v Čechách (státního, samosprávného, duchovního, zdravotního i j.). Z tabulkové části jsme vypočetli, že bylo r 1900