Mimotně dotekl se spis. také anthropogeografie, ale nevymezil přesněji oblast této discipliny к ethnologii a ethnografii, ač bývá do anthropogeografie přebíráno namnoze právě to, co jest důležitou součástí ethnografie a lidovědy, jak o bydlištích lidu, o domě, o seskupení bydlišť ve vesnice a p.

*

Жизнь европейскихъ народовъ. Составлено М. И. Т. подъ peдaкцieю В. В. Битнера. С. Пб. Издaнie peдaкцiи »В5стника Знaнiя«, 1905. (I., str. 72, II., str. 70, III., str. 69, IV., str. 39.) Cena 2 г. 40 k.

Tyto knihy tvořící svazky »Общедоступнаго университета» určené, patrně, pro širší obecenstvo nejsou nejen prospěšnéi než do jisté míry přímo škodlivé, ježto podávají čtenářům lživé a zastaralé mínění. Nebudeme se zdržovati rozborem všech svazků, ale ukážeme jen to, co se týče Slovanů. (III. část.) Musíme se jen diviti tomu, že hlavní a vážné výzkumy slovanských a ruských ethnografů dosud leží klidně v přihrádkách veřejných knihoven nebo v kabinetech učenců, nikterak nepronikajíce na veřejnost. Okolnost, že se tak chatrně šíří výsledky vědecké práce, vykládané ovšem suchou formou, nepřístupnou většině, nutí nás pohovořiti o jmenovaných knihách. Což nenajdou se mezi ethnografy samými jednotlivci způsobilí popularisovati své vlastní neb cizí práce ? Což pak i v XX. stol. věda bude odloučena od veřejnosti a bude žiti svým životem? Neslovanům se odpustí ještě, mluví-li nesmysl o Slovanech, ale setkati se s takovým nesmyslem v knize, která vyšla právě v hlavním městě Ruska, to je — přímo urážlivé. Vezměme si črtu o Bul-harech. Čteme: »Bulhari nepožívají vůbec masa, leda jen vepřového, ale i to velmi zřídka (str. 43). V bulharském domě není pecí ani nábytku (ibidem).« Odkud jsou tyto zprávy ? Ale ještě lépe na str. 45: o životě mnišském praví se jen toto: »mnichove téměř všichni zabývají se lovem v bohatých na zvěř Balkánech, a loví nejen srnce, jeleny, lišky, nýbrž i vlky, medvědy a kance.« (Str. 45.) Jinými slovy, bulharští mnichové jsou podivuhodnými nimrody.

Šetře samolibosti sympatických a kulturních Čechů, pomíjím všecky zprávy, jimiž se skvěje český oddíl. (Str. 45—50.) Udává se, že v Čechách je celkem 31/2 millionů Čechů; že rolníci takovými nepatrnými částkami země vládnou, na které stěží možno vystavěti chýžku a zříditi si zahradu (str. 48); »Charakter Čechů jest živý, vznětlivý a vrouci« (tamtéž). Vlastenci se na-cházejí jen mezi malými zemědělci, malými řemeslníky a obchodníky; ostatní jsou na straně rakouské vlády (str. 49). O nic lepší jsou zprávy o Polácích, Rusínech a Srbech.

Tuto poznámku napsal jsem úmyslně, neboť třeba ukazovati potřebu toho, aby učení thnografové sami vystupovali v úloze popularisatorů a vydávali knížky, v ichž by nebylo hanebných lží. Jinak národopls nebude stati na pevných noho , ale vždy bude trpěnou jen vědou. Vždyť učebnice zeměpisné, v ruských učebných ústavech užívané, jsou složeny hlavně podle německých a při om starých knih, a tak Slované jeví se v nich ve světle

nevábivém.

*

Witte Hans Dr.: Wendische Bevölkerungsreste in Mecklenburg (Forschungen zur deutschen Landes- und Volkskunde herausgeg. von Dr. A. Kirchhoff. XVI. Bd., Heft 1. Stuttgart 1905. Verlag von J. Engelhorn. M. 8,40.

Kniha důležitá jak pro historiky tak i pro studium národopisu polabských Slovanů vůbec. Založena na archivních pramenech ukazuje podrobně,