jak Meklenbursko bylo původně naplněno Slovany a jak dlouho se ještě značné části Slovanů zde udržely. V době německé okupace odhaduje autor Slovanů na 110—130tisíc a v XIV. а XV. století ještě jich bylo mnoho. Velmi cenná je zejména podrobná mapa Meklenburska, na níž jasně vyznačen zvláště stav oblasti slovanské roce 1230, pak v XIV. stol., pak v době r. 1400 —1600. Po celém Meklenbursku vidíme ještě množství slov. osad.

*

Mapa górnego Śląska z uwzględnieniem stosunków językowych, granic powiatowych, kolei żelaznych. Opracował Ks. Józef Gregor, proboszcz z Tworkowa. Mikołów (Nicolai O.-S.). Nakładem Karola Miarki 1904. Cena 20 fen.

Mapka tato jest dosti nepatrných rozměrů, nezaznamenány na ní daieko ne všecky osady, a již tímto jest označení ethnografických poměrů v horním. Slezsku, označení krajů osídlených Čechy, Poláky a Němci hodně nedokonalé. Na obálkách mapky uvedeny jsou statistické zprávy o obyvatelstvu jednotlivých okresů hornoslezských, dle náboženství a dle národnosti r. 1861 a r. 1900, ale udán pouze počet Poláků, i v okrese Ratibořském a Hlub-čickém, ve kterýchžto jest nenepatrnou měrou zastoupena národnost česká.

Nás zaujímá ovšem hlavně ohraničení českého obyvatelstva na této-mapce. Nemůžeme potlačiti projev lítosti své nad tím, že na této mapce zpracované od kněze, sídlícího v místě nedaleko českého území jazykového, v Tvorkově, jest velmi mnoho nesprávného a chybného. Místo svého působení Tvorkov zařadil p. Gregor do polského území jazykového. A přece podle ukázek dialektických, které v tomto místě zaznamenal polský slavista Luc. Malinowski г. 1869, náleží dialekt v místě se ozývající přes některé polo-nismy rozhodně mezi české, srv. moje pojednání »Neues von der čechisch-polnischen Sprachgrenze« v Archiv f. slav. Phil. XXV., str. 393. a knihu Vychodilovu Čechové v pruském Slezsku, str. 13. Český, do podstaty dialekto-logický materiál zapsal jmenovaný polský linguista ještě v Tlustomostech a v Jarovnově v okr. Hlubčickém, ale místa ta vůbec nejsou na mapce Gregorově zaznamenána. Nezaznamenána ani všecka místa, kteráž Tetzner ve své knize »Die Slawen in Deutschland« str. 274 vyznačil jako »mo-ravska«, ba některá, která od Tetznera jsou označena jako »moravska«, umístil Gregor do německého.jazykového území, tak zvláště Plšť. Kdežto dle Tetznera, str. 281 mělo r. 1891 v Hlubčickém okr. ještě 14 obcí přes 50% »moravskeho« obyvatelstva, uvedeno na mapce Gregorově pouze 5 obcí. Tak silně přece germanisace ještě nepostoupila.

Jak viděti, nemůže nás tato mapka polského kněze hornoslezského nikterak uspokojiti.

Slánský Obzor. Věstník musejního a literárního spolku Palacký. Redakcí Petra Hrubého. Roč. XIII. Slané 1905. Str. 124. Cena 2 K.

Ročenka slánského musea podává vedle článků kulturně historických a národopisných i zprávy a přehledy (zejm. statistické) ze života současného. V letošním ročníku podává J. V. Benda národopisnou črtu ze Zlonicka: »Vodník a rarášek v Stradonicich«, jež líčí stěhování vodníka do rybníka stradonického a jeho sousedský, ne nepřátelský život se Stradonickými, a kusou pověst o raráškovi (jenž je v ní obdobný hospodáříčkovi, plivní-kovi). Zajímavá je z jeho črty i reprodukce písně, jíž Stradoničtí škádlívali vodníka, a jejíž sloky shodují se až na pramalé odchylky s příslušnými.