Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 16

hádanky některé (str. 55), dále svatba, kroj a j. Značná část knihy věnována jest pověstem a pohádkám (str. 63—81), mnohé otištěny jsou v úplném znění v dialektu místním, ale leckterou uschoval spis. ještě ve svém psacím stole na lepší příležitost. Jsou to některé pověsti o mythických bytostech o svetlonoších str. 64, o smrtelnosti (t. j. smrti) str. 64 sl., o vodníkovi str. 65; legenda o Pánu Ježíši a sv. Petrovi (str. 66 sl.) kterou jsem rozebral ve svých Pohádkoslovných studiích, Národ. Sbor. IX;, str. 161; tu jest rozšířena jinými ještě legendami, o sv. Petrovi v krčmě, kde zbit, když leží na kraji a při stěně, a legendou o chudém chlapci, jemuž Ježíš usoudil, že si vezme královskou princeznu a že se stane králem: Ježíš určuje osud novorozeněte za podobných okolností jako na př. u Valjavce, Nar. pripov. Varaždin., str. 202. Ježíš způsobil pak, že chlapec byl vychován spolu se synem baronovým. Jednou přišli к nim dva vandráci, truhlář a zlatník. Truhlář udělal chlaicům křídla, kterými se mohlo lítati a zlatník udělal zlaté ryby, které po kádi plovaly. Srv., Худяковъ, Великорус, ск. III. str. 97, č. 102, Чудпнскiй, Рус. нар. ск., str. 76, č. 16, Federowski, Lud białoruski II., str 122, č. 83, Спространовъ, Приказкп, str. 119, č. 22 (Сборн. за нар. умотвор. XIX.). S těmito křídly vyletěl chuďasův syn k princezce své, která mu byla při křtu usouzena a kterou proto král ukryl do vysoké věže. — Dále čteme versi o kajícném zbojníkovi (Madeji) str. 72; o dvou bratřích zcela podobných str. 73 sl. jako Škultéty-Dobšinský, Slov. pověsti, č. 1; bratři tři draze prodali, co jedině zdědili, t. j. kohouta, kocoura a »kjanici« (na štípání) str. 76 jako Grimm, К. H. M. č. 70, Melusine I, 153 sl., R. Köhler, Klein. Sehr. I., 141; kovář chytil smrt do skořápky ořechové, pak čerty do pytle, konečně anděl odvedl kováře do nebe a tam pásl ovečky; následují závody s čertem o ovečky: vyhozen kámen-pták, smačkán kámen-syreček, až voda vytekla, závod v běhu s bratrem kovářovým zajícem, str. 77 — o nevěrné sestře str. 79.

Konečně sdělují se v knize té některé obyčeje, pověry, různé čáry, dále některé písně str. 84 sl.: také vojenské, tradice o Košutovi a r. 1849 (str. S9). Knihu uzavírají poznámky o lidovém léčení a o pohřebních obyčejích.

Kniha tato velmi mile překvapí milovníky národopisných studií. Obrala si za účel pouhý popis — třebas že málo systematický popis — malého koutka slovenského, jedné vesnice slovenské, a tento skromný úkol jest pečlivě vypracován. Při nedostatečném dnešním stavu ethnografického studia lidu uherskoslovenského jest tato kniha tím radostnější zjev a přejeme v zájmu věci, aby hojně byly podobným způsobem vypisovány dědiny jiných

krajů slovenských.    J. Polívka.

*

Nářečí Českomoravské. Napsal Ignác Hošek. Díl druhý. Podřečí pol-nické. Část II. Ukázky podřečí polnického. V Praze. Nákladem České Akademie pro vědy. 1905, str. 164.

P. Hoškovy zápisy lidových podání po různu, zvláště v Českém Lidu, tištěné vzbuzovaly pozornost a zájem všech, kdož se blíže zabývali studiem lidových tradic, neboť málo kde bylo vypravování lidu našeho tak do nej-menších podrobností věrně podáváno, jako právě od tohoto sběratele a zpracovatele lidovědného a dialektického materiálu. V přítomné knize sebrán jest materiál bohatý a podává se především jako doklad jeho studií dialekto-logických, ale nad to má značnou cenu také pro folkloristu.


Předchozí   Následující