str. 42
leckých agentur zajímavým, byť nepřímým pramenem lidové psychologie. Není přece bez zajímavosti, že dnes neapelují agentury vystěhovalěcké pouze na hmotný zájem lidu, nýbrž slibují uspokojení i jeho národních potřeb a pod. Proto také brožura Černého podává dosti obšírný výčet o Češích v západních státech. Odhaduje v Texasu, pro nějž firma patrně hlavně pracuje, počet kompaktně usazených rodin na 6050 ve 101 obci. Z obcí 15 má česká jména; a dle těchto soudě, vede sem proud vystěhovalecký hlavně z jižních Čech (Tábor-Písek) a z východní Moravy (Rožnov-Frenštát). Ovšem data brožury, ač dovolávají se úředních pramenů, přirozeně nevyhnou se podezření právě pro tendenční, obchodní poslání letáku. d.
*
Ausstellung oesterreichischer Hausindustrie und Volkskunst ipOjjipoó. Vydalo К. к. Oesterreichisches Museum für Kunst und Industrie ve Vídni (Katalog s všeobecným úvodem, jejž napsali dr. E. W. Braun, Slezsko; G. Goebel, Korutany; dr. M. Haberlandt, Dolní a Horní Rakousy, Solnohrady, Tyrolsko, Přímoří- Istrie a Dalmácie; dr. G. Habermann, Německé Čechy; E. Kolbenheyer, Bukovina; prof. K. Lacher, Štýrsko; řed. J. Leisching, Morava; řed. J. Šubic, Krajina a dr. V. Tille, Čechy; řed. W. Hamann, Hausindustrielle Weberei; dr. F. Minkus, Die oesterreichische Spitzenhausindustrie und die Aktion zu ihrer Hebung; dr. G. Finke, Korbflechterei). Str. 1—146 а 147-400.
Vídeňská výstava lidové práce a domáckého průmyslu přinesla publikaci, jež svou všeobecnou částí vymyká se z obvyklého rámce katalogů — slovních doprovodů výstav. Zde promlouvá řada odborných pracovníků o lidovém průmyslu, jeho současném stavu i jeho nadějích. Shrnují odpovědi, jež podati má jistě sama výstava, odpovědi na otázky, jež formuluje v úvodu ke katalogu dv. r. A. v. Scalla: jaké bohatství uměleckých podnětů skytá domácký průmysl a lidové umění jednotlivých zemí rakouských; co tradicionelního dosud trvá na tomto poli; jaký je vliv odborných škol na lidový průmysl; jaké cesty к jeho oživení a sílení ... Je pochopitelno, že odpovědi co do zevního způsobu nejsou jednotný: Někteří autoři byli vzdáleni samé výstavy a nevázali proto (ostatně na prospěch úplnosti svých vývodů) svou odpověď na samy exposice zemí, o nichž mluviti byli povoláni. Mimo to i rozdělení práce nebylo jednotné. Domácký průmysl je popisován dle zemí — politicky správních celků. Ale pro Čechy uznala redakce za nutno vzíti dělítko národnostní. Tím stalo se — tuším, méně zásluhou redakce, jako bdělostí z české strany, — že aspoň o českém lidovém průmyslu v Čechách mluví Čech. Že by bylo toto redakční rozvržení (dle národnostního dělítka) výhodnější než dle zemí, doznávají mimochodem a implicite sami někteří autoři (ve stati o Bukovině a Přímoří). Po stránce věcné shodují se všechny úvahy v jednom: lidová práce i celé, široké obory domáckého průmyslu stále upadají. Tím rychleji mizejí, čím je země hospodářsky pokročilejší, čím živější a těsnější je její spojení s ostatním světem kulturním. S tímto pokračujícím vývojem musejí počítati akce na podporu domácího lidového průmyslu. Potom jistě jim půjde jenom jednak o aplikaci, užití motivů i vhodné techniky lidové práce pro výrobu předmětů současné spotřeby (na což poukazuje zejména stať o české lidové práci); jednak omezí se na udržování domácké výroby, jež převahou bude rukodělná, pro jemnější výrobky, s něž nebude mechanická práce strojová. Při tom mělo by značný význam, kdyby bylo působeno na soudobou spotřebu t. j. na obecný vkus, jenž by mohl býti
|
|
