»hlava«, »spice«, »behre« (loukotě) a »lönik« (»zakolnik«). Lojtry vzpírá od kol vztyčná »lôč« (pl. »liovce«.) Na ose předních kol je »hlavnicka«, jež umožňuje otáčení vozu, a v ní к opření lojtry jsou »klanice«. Přední a zadní kola spojuje »razvora« (rozvora), а к přední ose připínají se dvě »snice« (ramena). — Pluh má hlavní osu »hriadel«, »pluhovnice« (kleče), vlastní pluh, jenž oře »lemeš«, nůž, jenž je před lemešem, zvaný »cerieslo«, a kolečka »celeske«. — Spřežení volů zapřahá se jen pod »jarmo« a toto má části: »jarmo« vlastní, jež se shora spočívá na šíji dobytčete, spodní část »dosticke«, a pár »ihlic« po straně. Voj s jařmem připojuje k vozu čep »skrtle«. Nyní užívá se též »bran« a válce »válok«. Poslední dobou i sem razí si cestu různé hospodářské stroje mlýnkovací, mláticí a j.

Také sadařství, podporované dobře vedenou obecní a školní štěpnicí, počíná se rozvíjeti, Podnebí i půda je dosti příznivá, ale posud nenašlo ovoce odbytu.

Tím však není ještě rozvoj hospodářský vyčerpán, nýbrž pokračuje dále dík usilovné snaze domácích pracovníků. Aby se zamezilo vyssávání dědinským, židovským obchodníkem, a aby zároveň se budil smysl pro svépomoc, založen byl po vzoru jiných vesnic místní potravní spolek. Vypsal se určitý počet podílů po 10 K, a za peníze takto sebrané zařízen byl krám s nej potřebnější m zbožím, vedený Slovákem. Každý »účastinár« má právo hraditi si odtud potřeby a mimo to má nárok na výroční odměnu ze zisku. Spolek ten nezištně veden s neobyčejnou obětavostí místním učitelem a farářem prospívá dobře. Obrat činil loni 20.000'K, čistý zisk byl 700 K. z něhož část byla vyplacena jako 6% úrok podílníkům, ostatek uložen к základnímu jmění. Tímto podnikem byl žid přinucen vzdáti se obchodu; odejmouti mu i krčmu, jako učinili v nedaleké Sucháni a Dačolômu, to při velké náklonnosti Cerovanů к pálence půjde pozvolna. Jen jeden stín padá do blahodárné činnosti potravního združení. Jest totiž pod ochranou ústředního spolku »Hangya«, jenž dává si platiti svoje illu-sorní protektorství maďarisovánírn všeho, od knih počínaje až к nápisu nej-rnenší lahvičky.

Konečně asi před půldruhým rokem založena byla též akciová mlékárna. Tento podnik však nezdařil se tak, jak předcházející. Úvěr na zařízení byl povolen, také zjednán velmi dobrý odbyt másla ve Vídni, ale právě první rok,- jenž měl svým výtěžkem vzbuditi důvěru lidu, sklamal neobyčejným suchem. Někteří počali nedůvěřovati, jiní nosili mléka málo, nepravidelně, a tak mlékárna byla zastavena a je nyní na prodej.

To jest krátký přehled hospodářského rozvoje dědiny Cerová, a obraz ten potvrzují a doplňují data, čerpaná z Krupinské spořitelny. Do r. 1890 bylo uloženo z Cerova málo, jen asi 21 vklad úhrnem asi v sumě 12.000 K. Úvěr byl velmi malý, neb jen polovině obyvatelstva mohl se po-voliti kredit do 100 K; tím se vysvětluje, že dluhy této vesnice byly tenkráte velmi malé. Nyní úvěr značně stoupl a to jak zvýšením počtu těch, kteří si mohou vypůjčiti, tak zvětšením kapitálu, který se půjčuje. Tím dluhů přibylo, ale s nimi i obnos uložený, jenž činil r. 1905. 36.000 К v 58 vkladech. Průměrně se ukládá ročně 1500 K. Mezi 27 obcemi, jež v Krupinské spořitelně mají více než 5 vkladů, je Cerovo uloženou sumou asi na sedmém místě, počtem vkladů zároveň s jinými dědinami evangelickými na patnáctém, poněvadž katolické osady mají mnoho základín školních, kostelních a j.; ku př. Sebechleby 49, Senohradz 37 a t. d. Jest