výřez a jsou to zejména plachty bílou a červenou přízí vyšité, které též v okolí Nov ho Města na Uher. Slovensku se zachovaly, odkud také p. Kretz si odnesl vzácné kusy. Ve velkém počtu zastoupeny jsou ve sbírce té výšivky s »žilinským šitím* (hrachovinky čili hrachůvky). Jest to druh prolamované práce, kterouž vy-šívačka vytahováním nití osnovy plátna promění základní látku (plátno) kolem ornamentu v síť, kterou pak zvláštním stehem obšívá a vyplňuje. Krásné pruhy plachet ve sbírce Kretzově jsou zdobeny podobou kohouta, na geometrické tvary přeměněnou v rozmanitých variantech na prolamované půdě hrachovinkové čili žilinském šiti. Obr. čís. 1. představuje pruh z koutnice uheřsko-slovenské, kdež mezi hrachovinkami vyšit jest kohout s dvěma ornamentovanými, ocasovými péry ve způsobe šípových konců, mezi nimiž sedí nádherná složitá hvězdice.

Pestře vyšiti kohoutci a ornamentované části jejich sestavené v různé vzory na bílé půdě hrachovinkové jsou ve sbírce hojně zastoupeni, též černo bílé elegantní pruhy Rajecko-teplické zasluhují důstojného místa mezi nejcennějšími pracemi toho druhu vůbec.

Dále jsou tu velmi staré pruhy a plachty uhersko-slovenské překrásně vyšívané bílou přízí, patřící vesměs mezi vzácná unika (nalezeny vesměs v okolí Prešpurku). Jsou to výšivky se vzory rostlinnými, kolem nichž plátno jest též prolamované. Neobyčejně velké květy, jablíčka a zvonky jsou jako hozené na prolamování a tvoří buď nádhernou květovou vlnici neb kytici. Vnitřek pak ornamentu vyplněn jest rozmanitými, geometrickými vzorečky: Čárkami, čtverečky, trojhrany a pod. v roztomilé směsici. Obr. čís. 2, jest pruh koutnice s bohatou květovou vlnici, bílou přízí vyšitý.

Též řadu nádherných na síti prošívaných pruhů (guipure) vykazuje sbírka ta. Pozoruhodné jsou mezi nimi široké výšivky síťované s vyšitými výjevy biblickými a lidskými postavami, jako jsou obětování Isaka, zvěstování panny Marie a paní s korunou na hlavě. Některé guipury jsou vzorem svým čistě renesanční, jež si lid asi z nějakých vzorkovaných zlatohlavů neb brokátu obkoukal a dle svého vkusu vyšil a sestavil. Ostatně mezi nimi najdeme též vzory jednodušší, lidově zachovalé. Množství plachet červenou přízí vyšitých (některé též z Moravy z okolí Klobouk u Brna a Hodonína) jsou svým vzorem o něco mladší. Při nich lid odbočil od ustálených forem a umělecké techniky a popřál sobě více volnosti v komposici. Ve vzorech těch květinových vyskytují se často dvou-hlavý orel, pávi, rozliční ptáčkové, jelínci, pak úhledné nádobky a košíčky; za to technika vyšívací jest jednoduchá a lehce proveditelná. Mezi zvláštnosti náleží kus koutní plachty původem svým asi z Moravy, kde vyšit jest páv en face Jest to ojedinělý kus vyšívání našeho, kdež vyšívačka pokusila se o perspektivní podání ptáka. Též křížkovou a vrkůčkovou technikou a stehovými kvítky (Holbeinovou technikou) vyšité plachty vykazují hojnost roztomilých vzorů. Velmi pěkné jsou též kusy výšivek řetízkovým a smyčkovým stehem, bílou tenkou přízí provedené nádherné kytice s archaickými ptáčky. Jedna výšivka jest pozoruhodná tím, že s obou stran stromku vyšiti jsou vždy dva rohatí volci.

V ladných barvách hedvábím vyšívané konce šatek s pestrobarevnými krajkami z uherských kopanie, pak pruhy ze šatek čičmanských vzbuzují obdiv. Z Moravy jsou ve sbírce Kretzově též pěkné pruhy ze starých plachet, dénka z čepců a šatky na růžky z okolí Uherského Hradiště a Brodu, pak několik velmi hezkých bíle vyšitých obojku z Břeclavska, pestře vyšívaná šatka a obojky z Lanžhotu.

Zbývá ještě celá spousta obojku a náramků z rukávů z pkolí Uher, Hradiště, Brodu a Ostrohu. Jest to cenný materiál pro studie ornamentu našeho a pak též vydatný zdroj, z něhož naši umělci mohli by pro dekorativní výzdoby našinské leččehož použiti. Arci musili by se práce podobné podjati v čas, než se bohatství našeho lidového ornamentu chopí cizina,

Ku konci upozorňuji na překrásné krajky, pletené na podušce, připojené к výšivkám, jež důstojně se pojí к uměleckým těmto pracím. Krajky ty jsou samostatnou prací žen našich, při níž nepoužívaly nižádných kreslených podvínků ani špendlíků, což dle úsudku znalkyně sl. Bíbové v Praze potvrzuje původnost starobylého pletení krajek u nás.

Jest potěšitelno, že sbírka páně Kretzova byla zachována pro naši Prahu, jakožto kulturní středisko zemí československých.