to však má jeho kniha i dobrý význam a zajímavost pro ethnografa. Neboť práce, jejíž výsledky podává, přispěje svým dílem ke kontrole a některým menším korekturám národnostní mapy Čech. Což však je nad to významnějšího: práce je vlastně obšírnou a doloženou kritikou spolehlivosti i úředního i německého vylíčení národnostního poměru Čech. Ukazuje, jak opatrně zejména v podrobnostech (— při celku se chyby vyrovnávají a zmenšují v poměru ku značným cifrám, při nichž falsa po stránce národnostní byla prostě nemožná —) nutno brati výsledky úředního sčítání lidu. Ukazuje chyby a hříchy' oficiálného sčítání, mezi něž předem patří, že zjišťuje se jazyk obcovací a ne mateřský nebo národnost; mezi něž nutno čítati i nedostatečné, zákonné záruky čistoty a správnosti sčítání; a mezi něž nutno řaditi i nedbalosti při sčítací akci (chyby ve sčítání, nepodepsané archy а р.), nedbalosti, jež mohou býti i úmyslné. Tím vším úřední sčítání lidu přispívá nejen к politické nespravedlnosti, nýbrž ztrácí mnoho i na ceně pro práci vědeckou. Bezpečné a správné sčítání lidu není pouze zájmem spravedlnosti, ale i zájmem vědy. Že ani soukromé sčítání nepodává obraz zcela správný a že naprosto nemůže stačiti na korekturu chyb sčítání úředního, je na bíledni. Knížka sama doznává své nedostatky: sčítání soukromé je neúplné; mohlo býti provedeno jen v některých obcích (ve 420, ač bylo projektováno — a tedy za nutné považováno — pro 1362 místní obce); sčítání soukromé mohlo obsáhnouti pouze lidi národně uvědomělejší, neboť jiní báli se podpisovati archy sčítací. Pokud jde o výsledky soukromého sčítání a o rozdíl jeho od sčítání úředního, celkově nepodává značnější korekturu. V 35 soudních okresích, kde sčítalo se soukromě, bylo úředně napočteno 433.236 Čechů a 404.468 Němců; soukromě však bylo napočteno 452.505 Čechů a (následkem toho) ",a 385.199 Němců. Rozdíl tedy je při úředních výkazech v neprospěch Čechů o 19 269 t. j. při celkovém počtu obyvatelstva 837.704 о 2-4%. V jednotlivostech je však rozdíl mnohem větší a tedy i mnohem menší spolehlivost úředního sčítání. V neméně než v desíti soudních okresích činí rozdíl od soukromého sčítání na neprospěch Čechů 3'75% až 8'30% všeho obyvatelstva: a U v okresích Kaplice 3-75%, Nýrsko 4-44%, Nové Hrady 5-16%, Stodo 5-57%, Nová Bystřice 561%, Prachatice^ 5-83%, Krumlov 669%, Budějovice České 6'88%, Jesenice 8-25% a Stoky 8"30%. Ještě křiklavěji lze demonstrovati rozdíl po některých obcích: nad 10% vybrali jsme rozdíl mezi úředním a soukromým sčítáním u 15 obcí, což jistě stačí na doklad, jak zdrželivě nutno brati úřední sčítání po stránce národnostní zejm. pro obce. Činil rozdíl sčítání soukromého vůči úřednímu na prospěch Čechů v % všeho obyvatelstva ve Vlkýši НЧб, v Hlubokém 205, v Újezdu Kamenném 14, v Kaplici 14, v Pohledu 15, v Dobřanech 18-35, v Něm. Doubravici 205, v Hrobšicích 21'5, v Sytně 22, v Nových Hradech 25, Albrechticích 26, Prachaticích 26, Prapořišti 34'3, v Něm. Radouni 38, v Čes. Bernšláku 70'5! Ale i tam, kde rozdíl není takto značný, má nejednou značný vliv na národnostní vzhled obce; tak na př. v Blížejově vyznívá soukromé sčítání jen o 4'66% všeho obyv. na prospěch Čechů, ale Blížejov se tím již stává obcí s českou většinou, byť nepatrnou (50'66%). Stejně české většiny mají dle soukromného zjištění z obcí svrchu již uvedených: Hluboké (50'5% všeho obyv.), Újezd Kamenný (54), Hrobšice (57), Dobřany (6011), Pohled (62) ; Bernšlák Český (78) a Prapořiště (85) mají docela velmi značnou českou většinu, více než tříčtvrtinovou. Ale ne v těchto jednotlivostech samých je význam knížky, nýbrž v tom, čeho jsou pouhými doklady: že