str. 108
dosavadní sčítací způsob, zjišťování obcovacího jazyka pro zjištění národnostních poměrů — а к tomu se ho konec konců užívá — je naprosto pochybený a opravy požadované s české strany že jsou nutný již se stanoviska vědeckého užívání sčítacího materiálu. d.
*
B. Hoblová: Kroje a výšivky lidové na Poděbradsku, (Zvi. otisk.) Ml. Boleslav 1906.
Paní B. Hoblová z Mladé Boleslave, vydala zvláštní otisk svého příspěvku pro knihu »Podebradsko«: Kroje a výšivky lidové na Poděbradsku. Spisovatelka získala si jméno dobré znalkyně krojů našeho lidu, zvláště kroje severovýchodního českého Polabí. Leta již bedlivě sbírá materiál ku svým pracím, jež jsou tím cennější, že starých lidí ubývá a s nimi mizejí tradice a upomínky na dřívější doby. Se zájmem sledujeme i tuto práci pí Hoblové, neboť poznáme z ní netoliko kroje a výšivky krajin polabských, nýbrž i povahu českého lidu. Pí Hoblová poukazuje na dřívější spořivost, šetrnost, krasocit a vhodné volení barev našeho lidu při užívání jeho kroje, podává věrně terminy částí krojových, látek, dřívější ceny jejich, způsob vyšívání i jména vyšívaček i jejich bydliště. Pak popisuje kroje všední, sváteční a kroje užívané při zvláštních slavnostech jako: svatbě, pohřbu atd.
U vyšívání poukazuje na některé odchylky vzorové, podává důkaz, že ženy české braly své motivy pro vyšívání z přírody, z říše rostlin a to z nejbližšího svého okolí. Tak na př. vidí na plenách z okolí Ml. Boleslave lístek pupavy, která na stráních mladoboleslavských hojně roste, za to ve vyšívání z Poděbradská tyto lístky postrádá; místo jejich vyplňují ve vzorech hladké lístky puškvorce. Text doprovází několik vhodných illustrací, z nichž poněkud modernisovaná dívka v selském kroji nespadá na vrub
autorky. V. H.
*
Alois John: Sitte, Brauch und Volksglaube im deutschen Westböhmen. V Praze 1905. Vyd. jako VI. svazek »Beiträge zur deutschböhmischen Volkskunde.« Str. XVII-f 458.
Naši krajané druhé národnosti pečují velmi čile o národopis svých kmenů v Čechách usedlých. Jejich Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen vydává péčí univ. professora Ad. Plauffena Beiträge zur deutsch-böhm. Volkskunde, v nichž vyšlo již několik cenných monografií, jež napsali Laube, Lippert, Ammann a John, autor této knihy. Tento vydal zejména sbírku chebských obyčejů z rukopisné sbírky Šeb. Griinera, vrstevníka Göthova, a monografii vesnice Horního Lomu (Oberlohme) u Frant. Lázní, Také mimo tuto společnost pracují Němci v Čechách pilně o svém národopise a mohou se vykázati cennými pracemi o svém západu, severu i východu. Přehlížíme-li výsledky jejich práce na tomto poli a srovnáváme je s výsledky svými, bezděky dospíváme к myšlence, že by bylo již na čase pomýšleti na soustavný, kritický přehled vší lidovědy české a německé z Čech, z něhož by bylo zjevno netoliko, co posud na obou stranách bylo vykonáno a co vykonati zbývá, ale které stránky mají oba zdejší národové společný, v čem se shodují, v čem liší, co který od souseda přejal a jakým vlivem, a co jest tu i tam obecným majetkem jednak slovanským, jednak germánským, jednak vůbec evropským. Taková revise by napřed ovšem jenom zjistila látku a ohledala jaksi jen přehledně
