Jul. R. Haarhans vydal knížku, která přináší zprávy o životě vrstvy lidové, odlišné a málo dosud sledované: Unter Kunden, Komoedianten und wilden Tieren (Lebenserinnerungen von Robert Thomas. Lipsko. Grunor 1905). Spisek podává mnohý příspěvek к poznání nejen povahy a mravních názorů, nýbrž i životních způsobů a zvyků potulného živlu venkova německého, živlu, který při vší své pohyblivosti má svůj vyslovený ráz, odlišuje se ostře od okolí a nepostrádá svých tradicí.

@------

L. Weber, profesor na universitě v Kielu, vydal brožuru: Die Wünschelrute, která je sice opatřena etnografickou výstrojí, ale jejíž poslání je především boj proti moderní, velmi rozšířené pověře. Kouzelným proutkem hledají dosud v Německu a to i na statcích přední aristokracie (ostatně i u nás: předloni na arcivévodském panství v Konopišti) vodu. Prof. Weber předem uvádí, že pokusy, které se dály za jeho přítomnosti, některé se zdařily, jiné a více nezdařily. Podává stručné dějiny užívání čarovného proutku ku hledání vody a připomíná i antropologické jeho kořeny; nepomíjí ve svých vývodech ani geologii, ani fysiku. Tak staví etnografii nejen do služby poznávání života národního, ale i do služby duševního probouzení, к němuž vede každý boj proti jakékoli, byť sebe nevinnější pověře.

@---------

Na sjezde Svazu německých historických a starožitnických spolků v Gdaňsku (1905) v sekci páté (lidovědné) bylo usneseno na návrh O. Brennera učiniti pokus

0 založení přesné geografické statistiky typů domovních. Brenner vypracoval také dotazník: »Nemecky selský dum«, určený pro celé Německo. Dotazník, jehož vhodnost a praktické uspořádání cení německé listy odborné, rozesílá Verein für bayerische Volkskunde ve Würcburku.

Robert Hartig vydal zajímavou knížku o berlínském dialektu (Lipsko; nakl. E. Marres). Knížka nabývá významu i pro lidovědu zejména tím, že podává mnohé pouliční obraty a celá úsloví a tím přináší materiál pro psychologii širokých vrstev velkoměstského lidu.

@-------------

V Německu v poslední době staly se opět živějšími snahy o národní museum pod šírým nebem, jež by znázorňovalo všechen život lidový úplněji než lze sbírkami v uzavřené budově. Vzorem je tu stockholmský Skansen, jejž časopisecká agitace také připomíná a jehož popisy slouží propagaci myšlenky německého Skansenu (články Pastorovy, Berlepsch-Vandase). V Kielu pak snahy ty již nabyly formy konkrétnější: zatím zakoupen byl starý selský domek v blízkém okolí města; zařízení do domku toho bylo půjčeno z Thaulow-Musea. Postupně mají býti v okolí postaveny jiné ještě selské a rybářské domky, jejichž komplex by tvořil holštýnský Skansen. Také Verein für rheinische und westfälische Volkskunde chystá zaříditi museum pod šírým nebem. Zeitschrift des Vereins für Volkskunde, jenž souhrnně zaznamenává zprávy o snahách a pokusech o německý Skansen, doporučuje myšlenku přízni německé veřejnosti. — V Čechách český Skansen již jsme měli ve vesnici na Národopisné Výstavě 1895. Nepřízeň poměrů však nedovolila český Skansen zachovat a doplnit a nedala později ani ujmouti se myšlence o jeho obnovení, které by ovšem bylo již příliš nákladné v poměru к prostředkům, jež jsou к disposici na české národopisné účely.

@---------

Národopisný Věstník zaznamenal již, jak vlivně působí školy na oživení národního kroje ve Westfálsku. Nyní zaznamenávají německé denní listy úspěch stejných snah z Württemberska, kde mimo školy je propagují i zvláštní spolky. Zajímavo při tom je, že ve Württembersku ujal se národní kroj nyní jako kroj zvláště slavnostní, do něhož se oblékají konfirmanti (biřmovanci). V některých obcích ujal se takto národní kroj do té míry, že jiti jinak ke konfirmaci považuje se za znamení krajní chudoby, která nemá ani na oblek, přiměřený slavnostnímu okamžiku.

@----------

Ethnologische Mitteilungen aus Ungarn vydaly v srpnu 1905 svazku IX. číslo

1 — 3 v jediném sešitě, jejž předložily oficiálně IV. společné schůzi Německé a Vídeňské Anthropologické Společnosti v Solnohrade (28—31. VIII.), a jejž rozdaly všem účastníkům. Obsahem publikace je Die Völkerkunde im Ungarischen National-Museum, překlad to příslušných částí ze slavnostního spisu, vydaného r. 1902 ku