stému výročí Uherského Národního Musea. Spisek podává názorný a přehledný obraz současného stavu i postupného vývoje ethnografického oddělení při pešťském národním museu a upozorňuje svými články a četnými illustracemi (257) na zajímavé předměty musejních sbírek. Prvým základem národopisného- oddělení pešť-ského musea byla sbírka — dosti nepočetná —, jež přešla do Musea z pozůstalosti A. Regulyho (f 1858). A zajímavo je, že tato první ethnografická sbírka co do původu svých předmětů pocházela od Finů a kmenů s nimi příbuzných a sousedících, mezi nimiž Reguly konal studie a sbíral materiál к otázce finsko-uherského kmenového příbuzenství. I pozdější pracovníci a sběratelé se obraceli ze stejných důvodu do Finska, tak že sbírka tohoto původu je v ethnografickém oddělení uherského musea poměrně a početně bohatá. Po získání sbírky Regulyho nastala stagnace až do r. 1868, kdy byl pověřen cestovatel Jan Xántus uherskou vládou, aby sbíral národopisné předměty ve východní Asii. Kořist jeho byla dosti bohatá. Xántus vrátil se r. 1871 se sbírkou, čítající 2533 čísla. R. 1872 byl ustanoven pro oddělení ethnografické prvý kustos, jímž se stal Xántus, který ihned organisoval sbírání výrobku lidového průmyslu pro světovou výstavu ve Vídni (1873). Tím získáno bylo na 2800 kusů, jež ovšem přišly do ethnografických sbírek teprve po plném čtvrtstoletí r. 1898 z Musea Umělecko-Průmyslového, jemuž byly po výstavě vídeňské přiděleny. Další rozmnožení národopisného oddělení přinesly sbírky uspořádané pro oddělení lidového průmyslu na světové výstavě v Paříži (1878) a na výstavě ženské práce v Pešti (1881). Ale dosud bylo sbírání materiálu, zejména v oboru domácí ethnografie nesoustavné. V tomto směru prvou soustavnou sbírku maďarského rybářství pořídil (r. 1885) O. Herrmann, ale sbírka tato přešla do majetku musea teprve r. 1899. Zatím však již národopisný ruch v Uhrách stal se živější a dopracoval se pěkných výsledků R. 1887 byly založeny Ethnologische Mitteilungen aus Ungarn (red. prof. dr. A. Herrmann), založena г. 1889 národopisná společnost (Magyarországi Néprajzi Társaság) a sbírky neobyčejně rozmnoženy.*) Tak z cesty, kterou podnikl r. 1888 dr. K. Papai mezi Ostjaky, získána byla sbírka 480 předmětů, ze studijního pobytu Bély Vikára ve Finsku dalších 250 kusů, jež doplnil dr. Th. Schwindt 250 předměty а к nimž připojil O. Kallas menší sbírku z Estonska (36 čísel). Stejnému oddělení národopisných sbírek připadly výtěžky expedicí (1895 — 1898) hr. E. Zichyho na Kavkaz a do střední Asie (na 4000 předmětů). Současně byly podnikány — z části za hmotné podpory uh. nár. musea — sběratelské cesty na Německou Novou Guineu (S. Fenickel, Z. Biró: nad 6600 předmětů). Mimo to byla získána Bettaninova sbírka z Okeánie (na 2000 čísel) a Feste-ticsova sbírka z Polynesie a Melanesie (as půl druha tisíce předmětu) a sbírka výstavy misionářů, pořádané r. 1896. Z domácí ethnografie bylo získáno na 10.000 předmětů z výstavy mileniové (1896), O. Herrmannova sbírka (900 čísel) ze života rybářského a pastýřského ze světové výstavy v Paříži (r. 1900) a fonografická sbírka (as 1500 písní) B. Vikářova. Tak v r. 1902 mohlo vykazovati národopisné oddělení uherského národního musea ve svých sbírkách 34.611 čišel, jež jsou umístěna v 32 síních a rozdělena v oddíly sbírek z Uher, sbírek národů spřízněných, sbírek všeobecné ethnografie a sbírek anthropologických. Při museu je od r. 1901 i odborná knihovna, přístupná obecně interesentům. Ke správě musejního oddělení národopisného jsou přiděleni 3 úředníci, písař a 4 sluhové; nájemné z musejních místností obnáší ročně 33.208 kor. Mimo to vláda nyní poskytuje na nákup, na knihovnu, na instalaci a na sběratelské cesty (v Uhrách) úhrnnou dotaci 13 200 K. Z nových pracovníku vzpomíná zpráva Mitteilungen zejména f dra J. Janko, к němuž slušno připojiti i jméno dra V. Semayera, nynějšího ředitele sbírek národopisných při uherském národním museu.

@---------

Po hrůzném důlním neštěstí v Courriěresu zaznamenávaly denní listy pověry horníků, jež — pokud bylo lze sledovati — jsou vesměs literárně známy. Zajímavo proto je pouze zjištění, že pověry ty jsou mezi horníky dosud živy a mocny.