dovedných řemeslníků, kteří v novém domově svém zakládali cechy rozličného řemesla. Exulanti blahodárně působily na průmysl a hospodářství. Je jistá věc, že mnohá řemesla na Slovensku tito exulanti uvedli, mnohá pak na vyšší stupeň povznesli.1) Ačkoliv na Slovensku obyčejné hrnčířství se svou starobylou ornamentikou od pradávna kvetlo co domácí průmysl, příchodem Českých bratrů nastala zde v keramickém průmyslu nová doba.

Okolnost ta, že v majolice v Uhrách při zobrazování řemeslnických emblémů imitován byl dvouocasý lev, znak to země České, souvisí také s Českými bratry, kteří jej v Uhrách na své výrobky hrnčířské malovali, v čemž je pak následovali Slováci i Habané a to zajisté i bez znalosti jeho významu.

Nemýlil se tedy dr. Niederle ve své úvaze, nemáme-li původ tohoto druhu keramiky slovenské spojovati s přistěhováním protestantu ze sousedních zemí v dobách, kdy tito byli tam utiskováni a pronásledováni.2) Také správně

o tom soudil Klvaňa, pravě: »Keramika slovenská ze století XVII. a začátku XVIII. stol. blíží se tak nápadně keramice české a moravské, že dobře za to míti můžeme, kterak ráz keramiky přenesen z Čech nejspíše vystěhovalci českými, bratrskými, po válce třicetileté do Uher, a tu snad

1 řemeslníky českými delší dobu zachován byl. «3) První, který vznik majo-liky slovenské od českého původu odvozoval, byl prof. J. Koula.4)

Habánům, kteří od r. 1546 stěhová ti se začali do Uher, byla výroba majoliky ještě věcí neznámou, na to pak uplynulo ještě takřka celé století, než v Uhrách se ujala. Tomuto způsobu hrnčířského umění Habáni přiučili se teprve od Českých bratří, kteří po bělohorské bitvě na Moravě, potom v Uhrách byli se osadili.

Habáni tedy nepřinesli znalost majolikové výroby s sebou do Uher, tím méně do Rakous a na Moravu, kde se r. 1525 poprvé objevili, vypuzeni byvše ze Švýcar, z jižního Německa a z Nizozemí. Ve Švýcarech byl majo-Iikový průmysl vůbec nepatrný a jen asi na dvě města (Curych, Winterthur) obmezen, pak spadá již do XVII. stol.,5) kdy anabaptisté odtamtud již dávno byli se odstěhovali. V Německu ovšem započal v první polovici XVI. stol. avšak jen v malých rozměrech, s plastickou výzdobou v některých městech jihoněmeckých, a tak zvaná »nemecka majolika« rozkvetla v druhé polovici XVII. století, nemá však s majolikou habánsko-slovenskou nic společného.6) Rozkvět majolikové fabrikace v Nizozemí započíná teprve od r. 1641,7) kdy Habáné již dávno seděli v Uhrách, a nejeví žádné podobnosti s majolikou slovenskou oné doby.

A tak tedy ze žádné původní domoviny Habánů nepřišel impuls pro výrobu majolikovou na Slovensko, aniž působil vliv těch zemí na ni. Nizozemský Delft pouze v pozdějším čase vyvolal na Slovensku modrobarevný typ, avšak ne zásluhou Habánů, nýbrž holičské továrny.

Solnohradská majolika má ovšem se slovenskou frapantní podobnost