leňské stolice připisovati Habánům, avšak s tím souhlasiti nemohu, jelikož habánská práce vykazuje vždy jistý slovanský vliv.«1)

Dr. Szendrey: »V květových motivech habánské majoliky je mnoho slovanské reminiscence, kterou sebou z Moravy přinesli.*2)

Dr. Wartha: »V Prešpurské, Nitranské, Trenčanské stolici setkáváme se od konce XVII, stol. se zvláštní skupinou nádob slovenského vkusu, jejichž původci i rozšiřovatelé byly Habáni.«3)

Huszka: »K vůli pravdě poznamenati musím, že moravští Slováci a Češi měli místní tradice, jelikož starodávné džbány Habánů jsou více naturalistického než maďarského původu, květinami vyzdobené. Vůbec jsou imitace přirozených květů v lidovém průmyslu hornouherského Slovenska vedle sty-lisovaných maďarských motivů velice nápadné.«4)

Viděli jsme, že ačkoliv název Habán původně vztahoval se na německé anabaptisty. přešel pak také na exulanty Česko-bratrské jednoty, avšak zůstal obmezen pouze na pohraniční stolice západního Slovenska. Nebo ačkoli se anabaptisté i na jiná místa v Uhrách vystěhovali (Alvinc, Šáryšský Potok), tam názvu »Haben« se jim nedostalo, ale označováni byli jménem »Novokřesťané« (»Ujkeresztenyek«).

Že mezi osadníky v Alvinci a v Šáryšském Potoku hrnčíři byli, dokazují to limitace sedmihradského sněmu krajinského z r. 1627, v kterých se nařizuje, že »novokřesťanští hrnčíři mají se přidržeti ostatních hrnčířů*.5)

Michal Szerencsi, hrnčíř v Šáryšském Potoku, zaznamenal si ve svém denníku, počínajícího roku 1809, recepty na sestavení polev a barev, mezi nimiž uvádí sedm různých způsobů polev, kteréž jmenuje »novokřesťan-skými*,6) které zajisté poznal a spíše ještě vypozoroval u anabaptistů-hrnčířů tamějších, neb kdyby je měl ze západních krajů, byl by je jistě jmenoval »habánskými*.

Z těchto dvou záznamů vidíme, že mezi anabaptisty v Alvinci a Šáryšském Potoku byli hrnčíři. Že v Sedmihradech také dekorativní hrnčiřství existovalo, dokazuje poznámka v limitaci sedmihradského sněmu krajinského z r. 1627: »Kdo si chce dáti cifrovanou práci udělati, ať se sjedná s mistrem*. Avšak nebyla to »habanska práce* t. j. toho druhu jako na Slovensku. Dr. Wartha sice praví, že v Sedmihradsku též produkovali na habánskou techniku upomínající nádoby hliněné, které jsou, prý, pravdě-podobno dílem v Sedmihradech osazených Habánů.7) Ale nádoby ty, jestli jsou habánský výrobek, dostaly se tam cestou obchodní ze Slovenska.8) Dalo by se ovšem očekávati, že anabaptisté sedmihradští pocházejíce ze západních krajů, po případě z Moravy, zavedli tam i způsob výroby habánské, čemuž se i domorodí hrnčíři tamní přiučiti mohli. Avšak tam po hrnčířských předmětech, které by na výrobu západouherských bratrů jejich poukazovaly, nikde není žádné stopy. Naopak, produkce keramická jak v Sedmihradech, tak Šáryšském. Potoku je docela jiná, než habánská. Na důkaz toho uvedu zde slova dvou maďarských znalců.