»hrniec sa po zvuku pozna« ib., str. 42), mohli bychom spíše se domnívati, že nezáleží na jménu nádoby (hrnec, bečka) než na tom, je-li prázdná, po případě plná; a zařadili bychom pak přísloví to pod heslo prázdný. Aneb v přísloví: »решетом води не наносит» str. 249 pod heslem »voda« zařáděném spíše bychom shledali podstatu v slově řešeto. Někdy nebyl pořadatel důsledný, tak na př. »Волосе ми стало; на голов!«, »Волос у гору híhiob« zařadil na str. 253 pod heslo »волос«, а «встало би тп волосьп на голова na str. 279 pod heslo »встати«. Avšak takových příkladů jest pořídku. Franko jest si těchto obtíží vědom, vytýká, že bývají přísloví, ve kterých jest charakteristických slov více, a proto aby příštím badatelům usnadnil užívání své sbírky, slibuje v předmluvě, že na konci svého díla dodá přehledný ukazatel hesel, jakého na př. dílo Wanderovo nemá.

Na rozdíl od jiných sbírek, jak na př, od Zátureckého neodlišuje Franko vlastní přísloví od jiných rčení, pořekadel, úsloví, ba ani od pro-klínacích formulek, od nadávek a všecka tato rčení seřaďuje promíseně pod charakteristická slova, »hesla«, na př. str. 307 pod heslem »гаднна« čteme : »Гадина би ти до очий скочила! — Гадина в його словах дихае « »Гадино, гадино! як не можеш в сонцю аш в мюясю гшзда ввити, так абис не могла Удь пустити)» — zajímavá zaklínači to formulka před kousnutím hadím, proslovené, jak vydavatel v poznámce sděluje, v svatvečer před večeří, a dále opět jdou za sebou rčení různá: »гаднну вид1тп а не забити, то rpix«, »гадину мае за пазухов« atd. Domníváme se přece, že se měly aspoň zjevné formulky proklínací a zaklínači vyřaditi do zvláštního oddílu od přísloví a pořekadel, a tím by se bylo zajisté velice posloužilo této velkolepé sbírce.

Na rozdíl od jiných velkých sbírek dodal Franko k jednotlivým příslovím, pořekadlům atd. vysvětlivky obsahující místy velice cenné poukazy lidovědné, a těmi si zajisté své čtenáře zavděčil.

Cenné jsou poznámky týkající se právních názorů na př. pod heslem вшт str. 213 sl., k přísloví »шд дерном руська присяга* str. 545: ve sporech o mez přísahali majíce na hlavě kousek drnu; str. 548 s. v. дзвш č. 2 o někdejším trestání padlých dívek v Drohobyči, čehož sledy se ještě zachovaly v uvedeném na tom místě rčení. Hojné jsou poznámky o různých pověrách, na př. o podhoděnci str. 209, o moci sliny zahnati zlého ducha str. 210 s. v. вдаекатися, o čarodějnicích str. 211 sl., o prostředku proti vzteklině str. 250 č. 16, o utopencích a samovrazích str. 259, o prostředcích proti zimnici str. 299 s. v. вчепити, o hospodáříčkovi str. 375 s. v. годо-ванець, o způsobech za první bouře jarní str. 391 č. 14, o kamenech zahánějících hlad str. 404 č. 19, o prostředcích na zahánění krup str. 442 až 443, o mukách nekřičných dítek str. 569 a j. v. Poznámky k různým znamením, jako na př. podle toho, kdo první vejde do chaty v den Početí Panny Marie str. 234 s. v. воведение, a k jiným předzvěstím povětrnostním a hospodářským pravidlům pojícím se k tomu dnu str. 234, str. 258 s. v. воробець č. 8 (spíše bychom též toto rčení čekali pod heslem воведение), s. v. Таврило str. 303 a j. Neméně zajímavé jsou formulky proklínací jak na př. бода-с Í3 гробу руку виставив! str. 454 zakládající se na pověře, že dítě, které udeří otce neb matku, když umře, vystrčí ruku z hrobu; jiná s. v. гостець str. 438, бодай мш ворог скапав як сьвiчка« str. 258 a j. v. — Zajímavé jest rčení в гтркий череп заплачет str. 330; Franko spatřuje v něm sledy starobylého obyčeje pohřebního, klásti k nebožtíkovi do hrobu malé nádobky naplněné slzami. — Jinde sdělují se rčení, která jsou v souvislosti