s dětskými hrami a vydavatel tyto v poznámkách vypisuje ku př. str. 351 č. 12, str. 425 č, 20. Zvláště hojná jsou příslovečná a j. rčení zakládající se na obecně známých pohádkách, pověstech, anekdotách, a ta dala vydavateli hojnou látku к poznámkám, ač nikoliv všude, kde bychom to byli očekávali, srv. str. 232 s. v. владика č, 1, str. 252 s. v. воловий č. 1, str. 257 s. v. воробець č. 2: jest skutečné podání rumunské o vysokém stáří vrabcově, v. Revue des trad. popul. VIII., 102; str. 293 s. v. вудвуд (dudek) č. 2; str. 294 č. 15 »по вусах текло, в рот! сухо було« mělo se poznamenati, že to obvyklá závěrečná formulka pohádková; se známou anekdotou, o chlapci, který z dýně vyseděl zajíce a p. souvisí rčení бодай вам гарбуз отеливс!! str. 321; se známým kocourkovským kouskem, jak se měří studně а р., souvisejí patrně rčení »гл1боко на три Гуцули«; «глубоко на пять хлопа«, str. 340 a výklad Frankův u nich podaný sotva lze po-važovati za správný; se známou školskou anekdotou, o které jsem nedávno psal v Zs. f. öst. Vkunde, souvisejí rčení »A Д1дьчй грабл!, як луснули по чол!!« »Не ставай на грабж!, бо дютанеш по чол)' str. 442; sledy kněžské anekdoty str. 433 č. 15 Господо зпшш духа свойого; str. 415 TopiBKa-д1дьче насшьи souvisí s rozšířenou tradicí, že čert vynašel kořalku. V jiných zachovaly se sledy tradic historických. Tak se zachovala památka horlivého úředníka českého Hrdličky ve rčení Герлшедва би тя неволя побила! str. 323, zachovala se dosud tradice o bědách nájezdů tatarských str. 381.

Pro nás jest zajímavá charakteristika českého jazyka v přísloví str. 434 »Bůh mluvil k Adamovi rusky, Adam k Evě česky a čert k Evě polsky«, kde tedy považován ruský jazyk, jak v poznámce vysvětluje Franko, za jasný, český za statečný a velitelský, polský pak za lichotivý. Přísloví toto pochází ze Lvova a sotva bude původu čistě lidového.

*

Lud, organ Towarzystwa ludoznawczego we Lwowie, pod redakcją K. Potkaii-skiego i S. Udzieli. Tom XL z nutami i illustracjami w tekście. Kraków 1905, 8° VIII., 440.

Od té doby, co redakce tohoto časopisu ujali se prof. Potkański a Udziela, vyšinul se na takovou výši, na jaké dosud nebyl. A povážíme-li, že oba tito učenci, ačkoliv i jinak byli prací přetíženi, neváhali zachovati časopis v jeho nejkritičtější chvíli, kdy redaktor prof. Kalina, postižen nemocí, nemohl ho dále říditi, zásluha jejich bude ještě větší.

V uvedeném ročníku jest obsaženo 100 článků od 45 autorův, z čehož připadá: 17 na práce syntetické, 9 na materiály historické, 30 na různé, 9 na dotazy, 23 na kroniku a pak 12 na recense. Úplnou novinkou bylo zavedení zvláštní rubriky, obsahující výpisky ze starobylých listin a knížek, kroniky, podávající běžné zprávy z národopisu domácího i cizího, bibliografie nejnovějších publikac a pak obnovení důležité a užitečné rubriky >poszukiwań«. Též nepochybnou zásluhou nové redakce bylo zavedení nanejvýš potřebných v časopise národopisném illustrac a neméně též opatření patřičných ornamentů v záhlaví a na konci článků ze štětce známého umělce p. J. Bukowského. Všechny tu uveřejněné práce vyhovují požadavkům vědeckým.

Mnoho rozprav syntetických dodali referenti sjezdu národopisného, který se odbýval o svátcích svatodušních minulého roku na pamět lOletého založení »Towa-rzystwa«. Počněmež jejich přehled od věcí nejhlavnějších.

»O potrzebie zestawienia i uporządkowania opowiadań ludo wy ch«, jichž úhrnný počet dosáhl přibližně asi 6000 čísel, psal S. Udziela. Sestavení takovéhoto indexu motivu pohádkových jest dnes věcí nevyhnutelnou.