ňých od Udzieli vybral Czaja toliko jen varianty scény, které chyběly v knížce Estreicherově, pokud bylo možno a potřebno přidávati melodie písní, a vše to opatřil dokonalým popisem jeslí i osob v nich vystupujících. Dále podrobně a důkladně popsal mlácení v okresu Vadovickém (»Miocka w powiecie Wadowickim«) Р. Jan Sadowski. Hrstku vybranou »Z wierzeń i przesądów ludu na Podhalu« podal profesor K. Potkaňski. Nejsou věci ovšem celkem nové, ale nesmíme viniti z toho sběratele! Máme tu nové verse pověr a podání: o králi hadův, o »boginkach«, strašidlech při cestách, duších nekřtěných dětí, čarování krav a střelby.- Konečně Dr. Marjan Udziela podal »Przyczynki do medycyny ludowej«, která jest stálým předmětem jeho dlouholetých bádání.

Za velikou zásluhu redakce náleží pokládati zřízení stálé rubriky, kde umístňují se »Materjaly historyczne«. V tomto směru otvírá se každému cesta к vydatné práci. Kolik asi nachází se v starých knížkách předsudků, pověr rolnických, lékařských a j., kolik v dávných aktech městských, zemských, v konceptních knihách a zápisních dvorců, v kronikách kostelních — toho druhu jednotlivostí tak užitečných pro národopisce? Tak každý, kdo má příležitost, povinen jest využitkovati nalezených zpráv. V uvedeném ročníku nejvíce výpisků ze starých knih dodal B. J. K. z Hnězdna a z městských knih běckých vydal Dr. Fr. Bujak: »Odpo-wiedz«, czyli »wrażda< u ludu w XVII. wieku«.

Menší příspěvky byly velmi četné a velmi rozmanité. Mezi nejvýznamnější náleží příspěvky S. Udzieli к otázce, jak pro národopis, tak neméně pro historii důležité otázky »lasske«, G. Stefana: »Nazwy topograficzne z map katastralnych sądu powiatowego w Dukli w po w. krośnieńskimi zahrnující v sobě městečko а 17 vesnic národnosti polské a spolu 13 vesnic obydlených od maloruských Lemků, E. Kipy »N i e z n a n a piosnka flisacka z XVIII, wieku«, Udzielův ilustrovaný popis kroje mužského a ženského »z Lęk« a pak »Kilka zapisków ze Starego Bystrego«, z kterých vyniká řeč družbu prosících na svadbu, charakteristický portret hospodáře, hospodyně a čeledína, Simona Goneta seznam »Nazwisk w-Inwaídzie kolo Andrychowa«, St. Czyże-wieze »Zabawa we wójta w Sterkowcu (pow. brzeski)«. Josefa W. poznámka dosti však vyčerpávající o 'Garncarstwie w Kołaczycach w Galicji«, posléze St. Hradecké »Zagadki z Wierzbanowej«.

Rovněž dobře učinila redakce, že otevřela znovu rubriku »dotazü«; tou cestou, jak učí stará zkušenost, jest možno nejlehčeji sebrati zprávy v jisté přesně vyjádřené otázce, v době, kdy naproti tomu dlouhé dotazníky nenacházejí ochotných spolupracovníků. V uvedeném ročníku měli jsme tři dotazy; o kultu sv. Stanislava Sče-panovského, o stavění májů, o předsudcích souvisících s prvním zahřměním.

Otevření »Kroniky« zaznamenávající důležitější události ve folkloristickém světě polském a zahraničném, podávající nekrology vynikajících etnografů atd., drobné zprávy, pokládáme za potřebné. Nezaujímala mnoho místa a dávala dosti zpráv. Jenom náleželo by pro budoucnost obraceti větší pozornost na ostatní slovanské národy.

V oddělení recensí zasluhuje uznání, že se zavedl přehled časopisu. Vyžaduje však více pečlivosti, neboť v uvedeném ročníku jest velmi chudý.

Posléz v každém sešitě podávají se »Sprawy Towarzystwa с, v posledním roce velmi důležité vzhledem na obsažený v nich průběh porad sjezdu národopisného, pak i na illustrovaný popis výstavy národopisné uspořádané za sjezdu. Jedině článek M. Rybowského: »Dziesięciolecie Towarzystwa ludoznawczego* jest dalek důkladnosti. Celkem není zmínky o nesnázích, s kterými »Towarzystwo« musilo zápasní a dosud ještě stále zápasí, ani o důležitějších momentech v rozvoji Towarzystwa. Škoda!