akad.«, sv. 48. a 49. a »Figure u našem narodnom pjesničtvu s njihovom teorijom« v Záhřebe 1880, str. 334

@---------

Dne 8. května t. r. zemřel Dr. Ant. Kalina, prof. slovanské filologie na universitě ve Lvově, v 60. roce věku svého. Po dokonaných studiích ve Vratislavi, v Praze, Bělehradě a Petrohradě habilitoval se ve Lvově r. 1877 ze slov. filologie, byl r. 1888 jmenován mimořádným a 1892 řádným professorem. Jeho hlavní práce vědecké jsou jazykozpytné, mimo četné práce o jazyce polském, o památkách starého písemnictví polského vynikl velkou prací o bulharském jazyce. V národopise přímo nepracoval, ale získal si velkých zásluh o organisaci lidovědných studií v Haliči, o založení lidovědné společnosti ve Lvově a jejího orgánu »Lud«, kterýž po 9 let pečlivě redigoval. Tím zapsal své jméno nesmazatelně do dějin polského národopisu.

@----------

Náš spolupracovník А. I. Jacimirskij byl za své obsáhlé a záslužné práce vědecké od cis. university v Kazani jmenován doktorem slovanské filologie.

(Ze Společnosti Národopisného Musea Českoslovanského.) Na schůzi Rady 27. dubna byla udělena cestovní stipendia pánům uč. St. Klímovi a akademickému malíři M. Jiránkovi. Národopisné museum činí tím prvý pokus

o soustavnou a plánovitou organisaci sběratelské práce, kterou by vhodně doplnilo dosavadní sbírání národopisných památek obětavými ochotníky našeho venkova. Mimo to obnoveny byly na schůzi Rady komise a to administračni (pp. Häusler, Roštlapil a Tille), musejní (pp. Niederle, Stibral a Sucharda), publikační (pp. Kraus, Polívka a Tille) a pro zemědělské oddělení musejní (pp. Gruber, Jakubec a Kraus). Musejní knihovně dostalo se vzácného daru od p. Slavíka, majora v. v. a to všechny ročníky cenného etnografického časopisu Globus, počínaje rokem 1862. — Členem přispívajícím se stal sl. okresní výbor v Libáni.

@-----------

Před svátky velikonočními t. r. podniknuta byla Národopisným museem akce za účelem získání kraslic z Cech. Rozesláno bylo 168 dopisu správám škol a — kde bylo lze — členům N. M. Č. Výsledek byl však nepatrný. Získáno 8 pěkných kraslic z Kardašovy Řečice alz Mirovic darem; 3 z Kladrub byly koupeny. Dvě kraslice darované z Bukovan u Týnice n./S. jsou již jen dokladem naprostého úpadku. Slíbeny, dosud však neposlány, byly kraslice z Přeloučská a Českobrodská. Jedenáct zpráv zjišťuje úplné vymizení zvyku kraslice rýsováním či voskem zdobiti a to

@---------

Městské Museum v Německém Brodě v r. 1905 věnovalo při rozmnožování svých sbírek i dobrou pozornost předmětům lidovědným. Zejména počalo opatřovati a doplňovati průmyslové předměty a výrobní prostředky, jež již mizejí z užívání. V prvém roce této činnosti byly sneseny všecky přístroje pro ruční spracování Inu. Mimo to byly pořízeny modely českého mlýna, stoup a tkalcovského stavu. Konečně byla požádána městská rada Německobrodská, aby při opravách starých domů bylo dbáno, by charakteristické štíty domovní byly zachovány. Museum Německého Brodu má nyní sinventovaných 567 předmětů; příjem jeho v roce 1905 byl 51065 kor., výdaj 131*13 kor. Při tom je museum členem Společnosti Národopisného Musea a Historického Klubu. Mezi časopisy musejní knihovny jsou lidovědné: Čáslavský Kraj, Český Lid, Časopis společnosti přátel starožitností a Národopisný Věstník.

@-----------

Kuratorium městského musea v Německém Brodě uspořádá v září r. 1906 národopisnou výstavku svého kraje. Výstavka má býti přehlídkou toho, co