i v domácnosti i ve veřejném životě pronikať musí, neboť psáno stojí: »že počátek moudrosti je bázeň Hospodinova« (přísl. 9. 11.).

Dále potřebnou spůsobnost, rozumějí se pod ní nejen v školách nado-budnutou vědeckost, ale i to, aby se učitel ustavičně vzdělával, zdokonaloval, učil a s věkem pokračoval »neboť jiného uče, sám sebe neučíš!« praví veliký Apoštol к Rim. 2 k. 21. Ne jinače s těmito v spojitosti náležitou pilnost, usylovnost, věrnost nebo když se »při šafářích vyhledává, aby každý věrný nalezen byl« (Kor. 4. 2.), jistotně zvláště od toho, jehož rukám církev celého budoucího pokolení vyučování, vychovávání, vzdělávání a tak svou vlastní budoucnost svěřila. Sem počitujeme dále vlídnost, jak oproti dítkám tak i oproti rodičům, což pri prvních nikoli nevystává užívání potřebné otcovské přísnosti, neboť jisté jest, že i tu platí co Syrách 7. 24. mluví: »Máš-li dítky, cvič je a zhybej v mladosti šiji jejich.« Musíme ještě poslušnost zpomenouti jak oproti zákonům vlasti, tak i oproti církevním vrchnostem, ku článkům víry podle Augš. vyznání, upřímnou oddanost, náchylnost tak jak i v symbolických knihách označené jsou; pri veřejných službách božích věrnou a horlivou podilu bravost, a naposledy, jako všeho toho korunu, čisté, neposkvrněné, nedotknutelné mravní chování se, o kterém pán to povídá Mat. 5. 16. »tak svět světlo vaše před lidmi ať vidí skutky vaše dobré a slaví otce vašeho, kterýž jest v nebesych,« a opět — Mat. 18. 7. »Beda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.«

Všechny tyto požadavky církev Cerovská ev. "podle Augsp. vyznání ve Vás výborněučený pane N. N. haleznouti míní, Vás tímto v lunu svém za řádného učitele vyvoluje, o vyvolení Vašem Vás touto úřední, skrz valné shromáždění vydanou listinou slavnostně ubezpečuje, slybuje ze strany své, že Vás jakožto prostředek pokroku, vědeckosti, vzdělanosti a mravnosti v tomto křesťanském sboru milovat, ctít, v těžkém Vašem úřadu dle potřeby podporovat za svatou povinnost pokládat si bude, aby tak svorně к jednomu cíli se usilujíce, jak následkem Vaší tak i následkem společné usylovnosti církevních udov království Boží v této Cerovské ev. církvi z roka na rok, z pokolení na pokolení vždy více a více se rozšiřovalo a prokvětalo ku slávě Hospodinové. Amen.

Dáno na Cerove z valného shromáždění roku 1879 dne 25. Marca. Důchody pana učitele školy ev. církvi Cerovské.

1. Na každé slavnosti výročité i na den založení Chrámu cantacie, krom toho na Martina, Farinatum, na Blažeje, na Gregora — spolu osem.

2. Z každé offery třetí peníz na slavnosti a ze zpovědi šestý.

3. Od každého žáka jeden zl. r. č. na učení, krom toho 35 kraje, od každého žáka, za což však povinen jest školu kuřivem sám opatriti. (Nyní zvýšeno na 3 K.)

4. Od pohřebu se samým zpěvem 25 kr. rak. č. s kázáním sl. Božího 50 kr. r. č. s veršem jeden zlatý rak. č. dostávati bude.

5. Zahrádky při škole dvě, níže dědiny třetí.

6. Konopisko níže dědiny na 1/2 presporské merice a datelinisko »na hlavách« na jednu prešporskú mericu požívati bude.

7. Oráčích zemí v jednom kuse pod % urbarialskýho sezení, to jest na každú taratu po 5y2 prešp. merici sjaťa požívati bude, kteréžto země, jako i luku sama cirkev obrába.

8. Luku v »dobrej doline« na 4 jutra v jednom kuse užívati bude.