Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 167

Pokud se týče platu farářského, stačí připomenouti uvedenou poznámku, že rovná se dvojnásobnému učitelskému. Přičteme-li к tomu nahodilé opravy kostela a školy, máme sumu běžných vydání církevních

(Pokračování.)

Fonograf ve službě národopisu.

V kruzích národopisců jakožto také dialektologu byla často již přetřásána otázka, že by bylo žádoucno zachovati potomstvu zvláště dnešní lidové písně, též vypravování lidové a vůbec nynější zvláštnosti dialektické. Neboť o tom nemůže býti pochybnosti, že písmem svým, třebas pomocí nejrůz-nějších znáčků i sebe důkladnějším popisem nelze zcela vystihovati různých hláskoslovných zvláštností — vzpomeňme si na př. na vokalismus hanáckých různořečí — a ještě méně lze notovým písmem dokonale zaznamenávati nápěv lidových písní. I sebe dokonalejší sběratel a zapisovatel bude tu vždy do větší menší míry subjektivním. A třebas by byl zápis sebe dokonalejší, přece zbude ještě velmi mnoho, co u lidového vypravovatele neb pěvce nikterak nelze vystihovati písmem, sebe bohatšími znáčky, sebe podrobnějším popisem. Nejobjektivněji zajisté by vše to zaznamenal dokonalý stroj, ne člověk vždycky přece podléhající subjektivismu.

Nebude tedy zajisté od místa, ohlédneme-Ii se, jakých zkušeností nabyli jinde, a seznámíme-li se, pokud byly naděje v geniální nález Edisonův oprávněny. Věc ovšem jest ještě sama sebou velmi mladá, začala se, pokud vím, ve vědeckých, akademických kruzích ventilovati teprve na samém sklonku XIX. století, a definitivní soud o příhodnosti fonografu pro účely studií etnografických sotva lze dosud pronésti. V našich vědeckých kruzích, poněkud méně hybných, nevládnoucích ani značnějšími prostředky, nemohli se odvážiti na experimenty do jisté míry smělé a pochybné. A proto jest pro nás dvojnásob potřebno učiti se ze zkušeností, jichž nabyli jinde.

Cest počinu v této věci aspoň v naší říši přináleží, pokud vím, cis. Akademii věd ve Vídni. Členové její třídy filosoficko-historické, filologové slavista Jagié, germanista Heinzel a klassik Härtel smluvili se s třemi členy matem.-přírodovědecké třídy její Fr. Exnerem, Sigm. Exnerem a Langem, a podali ve schůzi akademie v dubnu r. 1899 zvláštní návrh, aby byl založen od akademie zvláštní fonografický archiv, х) t. j. aby se systematicky upravovaly, sbíraly a uschovávaly fonografické válce.

Jmenovaní vyhlášení učení filologové měli na zřeteli především potřeby svých vlastních disciplin vědeckých, potřeby jazykovědecké. Toužili po tom, aby pomocí fonografu byly zachyceny a příštím věkům uschovány všecky řeči evropské v tom stavu, ve kterém se nalézaly na sklonku XIX. století; a sice v první řadě spisovné jazyky, tím způsobem, že by lidé správně a typicky mluvící, divadelní herci a j. říkali známé věty, básně a p. do fonografu, při čemž by se mohlo zachytiti právě to, co se při našich dosavadních prostředcích řádně zachycovati nedá, rhythmus a přízvuk. Dále se měly fonografický zachycovati všecky evropské dialekty a dalším průběhem všeckyi jazyky a řeči, které se vůbec ve všech dílech světa ozývají. Slibovali s


1) Anzeiger der kais Akademie der Wissenschaften. Mathem.-naturwiss, Classe. XXXVII. Příloha.

Předchozí   Následující