Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 168

akademikové z toho nového způsobu zaznamenávání všech možných jazyků velký prospěch pro srovnávací jazykozpyt.

Zástupcové filologie ve vídeňské akademii nezastavili se však u otázky, jaký zisk by mohla míti filologie z fonografu. Dotkli se též dalších úkolů, jmenovitě že by navrhovaný jimi archiv fonografický měl zachycovati nej-prchavější výtvory umělecké, hudební, že by se mohla potomstvu uschovati umění vynikajících reproduktivních hudebníků, virtuosů a orchestrů. Pro srovnávací vědu hudební byla by nanejvýše důležitá sbírka hudebních produkcí národů divokých, neboť jich popisy, které nám podávají cestovatelé, jsou velmi nedokonalé a znemožňují takřka, abychom si mohli tvořiti představu o jich smysle pro harmonii, takt atd.

Konečně dotkli se jmenovaní učenci ve svém návrhu ještě důležitosti, jakou by mělo uschování výroků, řečí slavných mužů, že by budoucnost mohla tím znamenitě doplniti ještě svou představu o nich, jakou podávají jich podobizny.

Ovšem položili akademikové, a tu přihlásili se patrně členové ma-themat.-přírodovědecké třídy, otázku, pokud jest fonograf schopen zadost učiniti těmto požadavkům, plniti požadované od něho úlohy vědecké, jmenovitě, dají-li se fonografické válce přesně kopirovati a neporušeně uscho-yávati. Vyslovili dokonce i pochybnosti o tom na základě prostředků, kteréž tehdy byly po ruce. Akademie vídeňská pracovala tedy především na zdokonalení fonografu, aby se umožňovalo rozmnožování fonogramu, a tu bylo, zdá se, docíleno positivních výsledků. 1)

Pomocí akademického fonografu byly učiněny některé pokusy a chceme tu referovati, s jakými výsledky se setkaly. Všecky tyto pokusy dály se celkem tutéž dobu r. 1901.

Dru Mil. Rešetarovi, kterému bylo uloženo od tř. balkánské komise akademie vídeňské zkoumati dialektické hranice v Chrvatsku a v Slavonii, byl dán fonografický aparát, aby jím zachytil ukázky dialektů místních. Ve své zprávě 2) vyznal Rešetar hned předem, že naděje, kladené ve fonograf, se nesplnily úplně. Především ztěžoval si, že jest nástroj příliš velký a těžký pro takovou cestu, kde nestačí železnice a hlavní silnice, než třeba po cestách chatrných, neschůdných vyhledávati zastrčené vísky: byly to dvě velké bedny těžké asi 120 kg, a tak bylo začasté vůbec nemožno brati je s sebou na vozících malých a chatrných, jak jsou obvyklé v Chrvatsku a Slavonii a jaké jsou jen možné při tamnějších polních cestách. Nebylo tedy možno brati s sebou fonograf do vísek odlehlých, do chat selských, a tím ovšem bylo znemožněno dokonalejší využívání toho nástroje, Právem poznamenal Rešetar, že fonograf není fotografický aparat, kterým možno překvapovati prostého člověka a opatřovati si snímky bez jeho vědomí, proti jeho vůli. Naopak tu musíme jasně tomu člověku vyložiti, co na něm požadujeme. Lze snadně pochopiti, že přemnozí jsou jati jistým podezřením vůči cizímu »panovi«, který chce »chytiti« jich hlas. Bezpečnějšími cítí se ti lidé ještě ve své vísce a ve svém domě, neboť cizinec byl tu sám, oni


1) Srv. Anzeiger d. kais. Akad. der Wissenschaften naturw. Cl. XXXIX. (1902). Příloha II. Bericht über den Stand der Phonogramm Archivs-Commission Fritz Hauser, Über einige Verbesserungen am Archivphonographen. Sitzungsberichte. Mathem.-naturw. Cl. CXII. 2, a) str. 1397.
2) Vorläufige Berichte der Balkan-Commission IX., str. 52. Anzeiger der kais. Akad. d. Wissensch, phil.-hist. Cl. XXXVIII., 18./XII. 1901 math.-naturw. Cl. XXXIX. Příloha str. 23 phil. hist. Cl. XXIX. Příloha str. 23.

Předchozí   Následující