hudebního, dle fonogramu, podle reprodukce fonografické. A přesný záznam originálů fonografem závisí opětně na řadě okolností, co ovšem souvisí s nedostatečnou ještě dokonalostí samotného přístroje.

Sbírání písní pomocí fonografu zorganisovala etnografická sekce spolku pro přírodní vědy, antropologii a etnografii při moskevské universitě, tak zaznamenali písně pomocí fonografu A. L. Maslov v letě r. 1901 v gub. Archan-gelské, D. J. Arakčijev v Tiflisské gub. písně gruzinské, dále ještě v gub. Kutaisské a v oblasti Terské a j. v., reprodukovali je ve schůzích spolku i zvláštní jeho sekce hudebně-etnografické. -1)

Také maloruští etnografové v Haliči začali sbírati lidové písně pomocí fonografu, tak zvláště O. Rozdolśkyj a sice již v letě r. 1900 o své ujmě, demonstroval pak své záznamy v září t. r. ve schůzi národopisného odboru vědecké společnosti Ševčenkovy ve Lvově s takovým úspěchem, že býl fonograf ke sbírání písní lidových opatřen,2) a tímto fonografem sebral Rozdolśkyj během dvou let okolo 1500 nápěvů. Sbírka tato, která bude u Malorusů toho druhu první, dosud nevyšla tiskem. Po něm sbíral ještě Vlad. Šuchevyč3) fonografem ještě nápěvy lidové a vydal je potom ve svém velkém díle o Huculech. 4) Ale pokud vím, žádný z těchto pánů nesdělil dosud veřejnosti zkušenosti, jichž nabyl při tomto způsobu sbírání písní lidových.

Konečně budiž zaznamenáno, že také slovenská musejní společnost r. 1901 opatřila fonograf, aby jeho pomocí se mohly přesněji zachycovati písně lidové, že jmenovitě P. Karel Medvecký fonografem zaznamenal valný počet písní lidových na Detvě a je reprodukoval na valné schůzi řečené společnosti 7. srpna r. 1901. 5)

Na slovanském jihu se podle mých vědomostí dosud takové pokusy nedály. Teprve nedávno vytknul Ludvík Kuba,6) že pouze fonograf by mohl za-chytiti guslarovu produkci »s věrohodností a věrností nepodmíněnou.«

'U německých etnografů a cestovatelů stává se fonograf nutnou součástí jich vědecké výzbroje jako fotografický přístroj. Tak opatřili se Felix v. Luschan7) se svou chotí koncem r. 1901 na novou výpravu do Sendžirli v severní Syrii malým a levným fonografickým aparatem, který stál jen 10 tolarů a vážil málo přes 1 kg, ale přece jim konal platné služby. Ač nijak neuměli jím dříve zacházeti a ve své nezkušenosti dělali z počátku všeliké chyby, této pak práci mohli vedle svých prací archeologických málo jen času věnovati, přece zaznamenali řadu textů kurdických a na 20 písní tureckých. Zaznamenali všecek ten materiál, t. j. zachytili jej do fonografu a ustanovili fonografický zajištěné texty ještě rukopisně za necelých б hodin. F. v. Luschan jest přesvědčen, že význam fonografu pro linguistické, čistě dialektologické účely bude ještě stoupati, ale že jest nepostradatelný pro vědu hudební. Ze, díky fonografu, můžeme nyní se úplně emancipovati