počtu) na stavbu. Zadání stavby se stalo v červnu a stavětí se počne 1. července. Stavbu provede stavitel Jan Hlavaj dle plánů M. Harmince.

@-------

O činnosti »Musejniho spolku za Krajinu« čteme v Izvestjich (č. 1 až 2 na r. 1906) zprávy málo potěšující. Předseda školní inspektor Fr. Levec stěžuje si, že zájem o spolek spíše klesá, než by vzrůstal. Členstva, a tudíž i příspěvků ubývá. Spolek má nyní 173 řádné členy; spolkové orgány »Izvestja« měly 29 odběratelů, j Mitteilungen« 1. Výměnu má se 125 spolky, korporacemi a domácími listy. Musejní spolek jest poukázán na podporu ministerstva kultu a vyučování, země a příspěvky ústavu domácích, hlavně Krajinské spořitelny.

@-------

V nejnovějším 67. čísle časopisu Этнограф. Обозрите čteme zprávu o činnosti Národopisného oddělení Čís. společnosti přátel přírodních věd antropologie a etnografie v Moskvě za r. 1904—5. Předsedou byl prof. Vseolvod Th. Miller, jeho zástupcem N A. Jančuk. Schůzí s přednáškami mělo »od-dělení« během r. celkem 6, a přednášky na n ch odbývané částečně vyšly též tiskem v časopise Этнограф. Обозр. vydávaném pod redakcí pp. V. Th. Millera a N. A. Jančuka — Mnohem větší činnost vyvíjela »muzikálné-etnografická sekce«, ač i její činnost silně trpěla za bouřlivých dob politických. Měla 7 schůzí s přednáškami z muzikální etnografie, kde bylo pojednáno mimo jiné o lidové hudbě ruských arménských kmenů s demonstracemi fonografickými; bylo také dotknuto otázky o výkladech o lidové hudbě na konservatoři. Projektované veřejné přednášky a produkce maloruských písní lidových a jiných musily se odložiti do klidnějš ch dob příštích. Za to byla vydatnější činnost vnitřní, hlavně směřovala к publikaci přichystaných studií a sebraných materiálů. Přistoupeno bylo jmenovitě к tisku nové publikace »Труды Музыкально Этнографической Комиссии v 4°. Tisk 1. sv. »Trudu« se dokončuje (vytištěno 20 archů), do toho svazku byly připraveny především lidové písně ruského severu, oblasti Donské, z Malé Rusi a Kavkazu Zároveň připravuje se do tisku materiál pro 2 sv. Mimo to přistoupeno k vydání prací hudebníka J. Mel'gunova, především jeho »Ucebnice rhytmiky« s předmluvou akad. Th. E. Korše, dále připravuje se ruský překlad Westphalovy » Všeobecné theorie rhytmiky« s poznámkami J. N. Mel'gunova. Sekce vypracovala konečně zvláštní projekt

o zavedení přednášek o lidové hudbě a zašle jej všem konservatořím, jim rovným hudebním školám a universitám. — Národopisné oddělení a muzikálně etnografická sekce pořádaly v této době vědecké výpravy několika odborníků a učenců. Do gub. Vjatské a sousedních gubernií vyslán S. K. Kuznecov k studiu života, jazyka, tradic Čeremisů a Votjaků, do archangelské gub. poslán А. V. Markov k doplnění zápisů učiněných na dřívějších exkursích, do zakavkazského kraje ke studiu lidové hudby poslán A. L. Maslov, do Turecka k studiu jazyka, života a tradic tureckých poslán А. V. Gordlevskij a j.

@-------

Отчетъ Москонскаго и Румянцовскаго Музеевт, за 1905 год (Moskva 1906) podává zprávu о Daškovském etnografickém museu ao oddělení cizí etnografie za daný rok (str. 56—75). Zní vyjímáme: Pro velké vnitřní přestavby bylo museum téměř na půl roku zavřeno. Při tom byly etnografické sbírky znovu podle dávno hotového plánu přestaveny. Mimo tyto práce pokračovalo se v katalogisaci

1 pracováno na doplnění odborné knihovny národopisné; ta obsahuje nyní na 1200 spisů, ač byla teprve před několika lety založena. Bohužel jest museum výhradně odkázáno na dary a nelze pomýšleti na systematické jeho doplnění pro naprostý nedostatek prostředků. Zpravodaj stěžuje si jmenovitě na naprostý nedostatek cizích, západoevropských časopisu národopisných. Myslí, že by nedostatkům těm dalo se odpomoci, kdyby museum mělo svůj orgán a mohlo vstupovati ve výměnu; zpravodaj dávno již tuto myšlénku propaguje ale bez výsledku, a opakuje ji nyní již po desáté. Připravuje se dodatek k 'Systematickému popisu sbírek národopisného musea«. Sbírky musea byly zvláště štědrostí jednotlivců nenepatrnou měrou obohaceny, přes 430 předmětů přibylo dary a jen 2 byly koupeny, všeho všude za 19 rublů. I tu jeví se nedostatek prostředků.

@-------

Skansen, národní museum pod šírým nebem a ve způsobu, v jakém jedině lze přesně a životně zachytiti památky a doklady lidového života, bude míti z rakouských zemí prvá nepatrná Bukovina. V Černovicích připravuje se za souhlasu a podpory zemského zastupitelstva bukovinský Skansen po vzoru švédském, jenž se — jak Národopisný Věstník již zaznamenal — poslední dobou velmi ujímá,