*A. B-y, Starožitnosti v povestiach 1'udu. Čas. Mus. Slov. Spol., str. 9-11.

E. В. Аничковъ,. Весеыяя обрядовая п-Ьсня на Запад'Ь и у С.тавяиъ. Часть I. Отъ обряда къ niciii. С.-Петербурга 1903. Ref. Wisła XIX., 481—489 (W. Klinger).

René Basset Un recueil des contes de l'Australasie. R. d. tradit. popul. XX., str. 1.- 11. Autor tohoto článku podává nám rozbor spisu T. J. Bezemera: Volksdichtung aus Indonesien. Le Haye 1904 kde shrnuto je mnoho tradic mythických, bajek, vypravování lidových, hádanek z ostrovů indických a australských, v kterýchž nalézáme mnoho starých tradic domácích, vliv musulmanský, arabský, dále i mnohé anekdoty známé na západě v Řecku a jinde (str. 251 až 256), zvláště pak upozorňuje na bajku Vision de la Louve (122- 129) jejíž látku podobně spracovanou nalézá ve Skandinávii, v Německu a téměř v ceié Evropě. Článek ten má pod čarou uvedenou hojnou literaturu tradicionální.

O. Behaghel, Ein bulgarischer Oedipus. Paul Braun Beiträge. XXX., 207. Upozorňují se germanisté na bulharskou lidovou píseň patřící do cyklu pověstí o Gregoriovi, kterou přeložil Ad. Strauss ve své knize »Bulgarische Volksdichtungen« (Wien u. Leipzig 1895, 218 str.).

van den Bergh van Eysinga, G. A., Indische Einflüsse auf evangelische Erzählungen. Mit einem Nachwort von E. Kuhn. Göttingen 1904 (VI -f 104, S°.) [Forschungen zur Religion und Lit. des Alten und Neuen Testam. hrsgb. v. W. Bousset u. H. Gunkel. 4. Heft). Ref. Lit. Zb. 1905, 5, 163.

Blöte, J. F. D., Das Aufkommen der Sage von Braban Silvius dem brabantischen Schwanritter. Amsterdam 1904. Johs. Müller. (V + 127 lex. 8.) Ref. Lit. Zb. 1905, S, 284. Deut. Litztg. 1905, 3, 161 Zs. f. rom. Phil. XXVIII, 621.

E. K. Blümml, Volkslied-Miszellen. II Arch. f. d. Stud. d. neu. Spr. u. Lit. CXV. (N. F. XV.) 30 násl. Autor ukazuje stopy lidových písní u G. Hauptmanna (číslo 1.), Р. Heyse (13., 28.), Grillparzera (30.), Möricke (15.), otiskuje starší písně některé (7.) atd.

Boekenoogen G ]., De nederlandsche Volksboeken. [Tijdschrifc voor Boek en Bibliotheekweezen. III., 3] Antwerpen, De nederlandsche Boekhandel; Haag, M. Nijhoff 1905. S. 107-142, 8" s 10 vyobr. Ref. Deut. Lztg. 1905, 38, 2301. (Nach einer Einleitung, die sich mit der Bekanntschaft mit den Volksbüchern und der über sie vorhandenen Literatur beschäftigt, geht der Verf. an die Erörterung der Frage, was ein Volksbuch ist.) Podává se přehled látek, jež přešly do nizozems. lidových knih.

R. Ć. Boer: Untersuchungen über den Ursprung und die Entwicklung der Nibelungensage. Z. f. deutsche Phil. 1905 (XXXVII.), str. 289 násl., 438 násl. Vývody autorovy nejsou ještě skončeny.

*J. Bolte, E. T. Kristensens neuere Sammlungen dänischer Volksüberlieferungen. Z d. Ver. f. Volksk. XV., 448—457.

*Johannes Bolte, Neuere Märchenliteratur, ib. 226—230.

*Johannes Bolte, Neuere Arbeiten über das deutsche Volkslied. Ib. 350—356.

H. К. Бонадоровъ, Легенда о хожденш Богородицы по мукамъ. Изборннкъ КлевскШ погвящениый Т. Д. Флоринекому.

Arthur Bonus, Zur Biologie des Märchens. Preuss. Jahrbücher 1905. CXIX. 240—296.

Borgeld A. Dr., Aristoteles en Phyllis. Een hijdrage toi de vergelijkende literatur-geschiedenis. Groningen, J. B. Wolters 1902. IV -f 120. 8°. Ref. Deut. Litztg. 19U5, 27, 1682. (Borgelds Monographie handelt nun nach dem Vorgange von A. Héron, La legende d'AIexandre et d'Aristote über den altberühmten Schwank vom weisen Aristoteles, der Alexander vor der Liebe warnt und sich gleich darauf von der verführerischen Geliebten des Königs vor dessen Augen auf allen vieren als Pferd reiten lässt.)

Aleksander Brückner, Mikołaj Rej, studjum krytyczne, Kraków 1905, str. 418. Ree. Зап. наук. тов. им. Шевченка т. 67, str. 12—14 (In. Франко: cituje z Brückne-rova spisu str. 25, že Rej znal ještě tradice o kyjevských bohatýrech, o Ilji Muromci, o Dobryňovi, avodvozuje z toho, že tedy v 1. pol. XVI. stol. byla v jižním Rusku, zvláště na Červené Rusi ještě živá paměť o recích bylinného eposu).

J. Coulet, Sur le debat provencal du corps et de 1'íime. Rev. d. lang. rom. XLVIII, str. 141.

*Vladimír Čorovič, Прилог библиографией ерпекпх нар. приповц]едака, Срп. Кдиж.

Гл. 1905, XV., 304 sl. *— О ВрчевиЙ'ево] ш^'ели ерпекпх шаживнх пршншп'едака, ib. XV., 378 sl. *Dr. Milan Curčin, Das serbische Volkslied in der deutschen litteratur. Leipzig

1905. G. Fock, str. 220.