Др. Милан Йурчин, Иетостогтни (ерпски) xpoxej (deseterac). Српоки Ккшк. Гласннк

1905, 1 Okt., str. 527. *Н. П. Дашковичъ, Вопроеъ о происхоясдеш'и и развптш эпоса о животныхъ до изслъдо-

вашямъ посльдняго трндцатнлЬтая. Универс. Изв. Kícb. 1904. Декабрь, стр. 52.

Н. П. Дашкевичъ, Нисколько слъдовъ общешя Южной Руси съ югославянамн въ литовско-полъскш першдъ ея ucTopiii меясду проч. въ думахъ. (Изборникъ Мевекш 1904, str. 119—137). Ree. Зап. наук. тов. ím. Шевчеика т. 67, str. 14—16. (Ib. Франко : nenalézá v tomto pojednání důkazů pro vliv jihoslov. národních písní na obsah a formu maloruských dum; myslí, že byl zajisté vliv, ale že se projevil v písních pro zpěv určených, a daleko menší měrou v dumách; některé doplňky, jakož i tanec »hajduk« zvaný dosud se udržel na Pokutí a na Bukovině). Рус. Фал. В. 1905, č. 2., str. 353.

'Stanislav Dobrzycki, »Ludowosc« v Sobótce Kochanowskiego. Lud XI. str. 292—305.

li. H. Дурново, Иов'Ьсть о старц'Ь, проепвшемъ руки царской дочери. Новый сборникъ статен по йлавянрвЕдйшю составленным u изданный учениками В. И. Ламанскаго. Спб. 1905, str. 344—347. Episoda о chycení čerta do nádoby.

Märchen im höfischen Epos. Von G. Ehrismann. Paul Braun Beiträge XXX., 14 násl. (Autor sám praví o své práci (str. 16.). Die Grundzüge der folgenden Aufstellungen werden demnach so zu fassen sein: die heroischen Partien der Artusepen sind Umbildungen von Märchen, und diese Märchen sind vielfach niederschlage der irischen heldensage, d. i. in der hauptsache der Sage von dem irischen Nationalhelden Cuchulinn.)

*E. H. Елеонская, Несколько зам1чапШ о русскихъ сказкахъ. Етногрйфическое обозръто. XVII, Кн. 64, str. 158—166.

Fink, Das Weib im franzözischen Volksliede. Berlin 1904.

R. Fischer, Zu den Kunstformen des Mittelalterlichen Epos. Hartmanns Ivvein,

das Nibelungenlied, Boccaccios Filostrato und Chaucers Troylus and Cryseyde.

Wien u. Leipzig. W. Braumüller 1899. XVIII + 370, 8". Zajímavo methodicky.

Ref. Lb. Germ. Rom Phil. 1905, č. 11, str. 361 násl. Archiv f. d. Stud. .1.

neueren Sp. u. Litt. Bd. 103. S 162 n. (R. M. Meyer.) Z. f öst. Gymn. 190').

S. 423 n. (Singer). Litt. Centrbl. 1899, č 29, 998 n. Athenaeum 1899, č. 3730, 494. *M. Gaster, The Legend of Merlin. Folk-Lore XVI., 407—427, 462. *Fr. Rawita Gawroński, Geneza legendy o smoku w związku z istnieniem człowieka

czwartorzędowej epoki. Lud XI., str. 243 — 248. *Tux. Т)ор1)евиЙ, Фолклорне белешке. Српскп квьиж. Глаенпк XIV., 280, 533, 853, 922;

XV., 27. Српске пародне приповеткс Вука ИрчсвиЙа и народне пословице. Две

грчко пословице. Грчки духовннди у ерпским нар. прнповеткама. Верованье у прс-

мештаке непокретних предмета Звер сестра. Нланови: благосс тражн помоЙн пла-

нова. Марко Кашина Mnja Талапека, Марко кражевиН, Муса Kecerruja и Дема

Арбанаоин, циганоке приповетке. Aug. de Gubernatis, De Sacontala a Griselda le plus ancien des contes aryens.

Rome 1905, S", 95 str. Romania. XXXIV., 631. O. Hackman, Die Polyphemságe in der Volksüberlieferung. Helsingfors 1904..

Str. 241. Ref. Zft. d. Ver. f. Volksk. XV., 460-461 (J. Bolte) Zbit. f. Anthrop.

X., 76. Rev. d. trad. pop. XX., 220. Sämtliche Fabeln und Schwanke ;von Hans Sachs. I —V. herausg. von E. Goetze

und Carl Drescher. 8°, 396 str. 6. 207—211. »Neudrucke Deutscher Litteratur-

werke des XVI,—XVII. Jahrh.« Halle. Ref. R. crit. č. 40, 1905, str. 266. Otto Hartenstein, Studien zur Hornsage. Ref. Zft. f. rom. Spr. und Lit. XXVIII.,

str. 1S8.

*W. Hertz, Gesammelte Abhandlungen. Berlin 1905. Str. VI+ 518. Ref. Zft. d. Ver. f. Volksk. XV, 459 (R. M. Mever).

Ed. Huber, Etudes de littératures bouddhiques I.—IV. Bull, de l'Ecole franc. d'Extreme. Orient. (Hanoi) IV., 698—426. Rf. Zentralbl. f.. Anthrop. X., 28t. Známá Herodotova povídka o králi a obou zlodějích doložena i v čínském texte.

Herrmann Р., Die Geschichte von Hralf Kraki. Aus dem Isländischen übersetzt, erläutert und mit saggeschichtlichen Parallelen versehen von —. Torgau 1905. Jacobs Buchh. (134, v. 8°.) Ref. Lit. Zb. 1905, 41, 1359.

*M. Г. Халансгай, ГОжно-елавяснюя níciiu о смерти Марка Кралевнча. Статьи по славяно-ввдт,шю I. Спб. Акад. Наукъ, str. 113—148. Mimo jiné о vlivu srbských písní epických na maloruskou poesii národní, o souvislosti- pověsti o Markovi Prokletém zpracované v básni Storoženkově s pověsti o Marku Kraljeviči, o další