souvislosti jslov. poesie epické s maloruskou a též velkoruskou; o shodě písně

- o smrti Marka Kraljeviče na »Urvin-planine« s pověstí o smrti Rolandově v La Chanson de Roland, o vlivu románském na jslov. poesii epickou, o přijetí desíti-slabičného rozměru s cesurou po 4. slabice z románského eposu a j.

M. Г. Халансмй, Къ вопросу о происхождении стихотворнаго размера и назватя »б угаршти цъ«. Оттискъ нзъ «Сборника въ честь В. И. Ламанскаго* Спб. Акад. Наукъ 1905, str. 9. »Bugarstice« opěvují hlavně události srbské historie XV. až XVII. v., vznikly částečně v literárních centrech Přímoří, rovnají se t. ř. versus politici, axL%oi itolixixol v. Sr)(urc\Áó\, versus civiles ac populäres v středověkém smysle toho slova, jméno »bugarstice« jest pod vlivem lidové etymologie změněný termin carmen vulgare. Rozměr epických písní bulh. 8-stoličny nelze pokládati za rozložení 16-stoličního verše »bugarstic«, než jest to zvláštní rozměr velmi rozšířený v slovanské poesii lidové i v středověké poesii církevní,

M. Г. Халанск!й, Малорусская дума про Вайде Харьковъ. 1905. Сборн. въ честь про*. М. С. Дринова, str. 205—219.

Chauvin Victor, Bibliographie des ouvrages arabes ou relatifs aux Arabes publies dans l'Europe chrétienne de 1810 ä 1885. VIII. Syntipas. Lüttich, H. Vaillant-Carmanne. (Leipzig, Harrassowitz) 1904, 219 str. 8°. Ref Deut. Litztg 1905, 12, 723: »Chauvin behandelt zunächst die verschiedenen orientalischen Rezensionen (auch die »10 Vezire«, die »40 Vezire«) nebst dem griechischen Syntipas (§ 1—21), dann die okzidentalischen (die lat., franz., ital., die wichtige altspanische, deutsche, englische, niederländ. usw.) Vertretungen jener Rahmenerzählungen. Rev. d. trad. popul. XX., 328 — 333.

— Idem. Т. IX. Pierre Alphonse. — Secundus. — Recueils orientaux. — Tables de Henning et de Mardrus. — Contes occidentaux. — Les magämes. — Leipzig, Harrassowi 1905, str. 136.

*Dr. Fran Ilešič, Sitni prilozi. Zbornik za narodni život južnih Slavena. X., 1 — 10 Rajska ptica; 2. Zatvorena smrt (Vječni žid); 3. O nošňi štajerskih Slovenaca u prošlo doba.

Immisch O., Die innere Entwicklung des griechischen Epos. Ein Baustein zu einer

historischen Poetik. Leipzig, Teubner 1904, 34 s., 1 Mk. Ree. Anzeiger für

indogerm. Sprach- und Altertumskunde. 16 sl. 6. M". Истоминъ, Къ вопросу о старине и новине въ русекихъ народныхъ песняхъ.

Новый Сборникъ статей по славяноведение изданный учениками А. И Ламанскаго.

Спб. 1905, str. 363—371. Н. Jaekel, Zur friesischen Volksepik. Zft. f. deutsche Phil. XXXVII., 434 násl.

Historické svědectví o existenci lidové epiky u Friesů. V. Jagič-G. Polívka, Der kluge Knabe. Ein kroatisches Märchen aus dem Kreis

»Die kluge Dirne«. Archiv f. slav. Phil. XXVII., str. 611-629. IO. ЯворскШ, Духовный етихъ о грешной дсве и легенда а новорожденныхъ детяхъ

Изборникъ KieBeiiiů, str. 287—352. Ree. Зар. наук. тов. ím. Шевченка т. 67. Библ.

str. 16—21 (Ib. Франко: proti domněnce Javorského; prototyp toho verše třeba

hledati ne u Bělorusů, než v Polsce aneb v Čechách). Рус. Фил. Вест. 1905,

č. 2, str. 354.

J. F. D., Das Aufkommen der Sage von Braban S lvius dem brabantischen Schwanritter. Amsterdam. J. Müller. 1904. 8°, 127 str. (Verhandeligen der koninklijke Akademie van Wetenschappen de Amsterdam, Afdelling Letterkunde. Nieuwe reeks. Deel. V. No. 4.). Ref. Revue critique, č. 29, str. 46. 1905.

Dr. H. Jireček, Skazka o dívčí válce v Čechách. Praha 1905, str. (4), 36.

Jordan Leo, Die Sage von den vier Haimonskindern. Rom. Forsch. XX. 1—198. Romania XX., 11.

Kahle В., Der gefesselte Riese. Archiv für Religionswissenschaft VIII., 305 násl. Mitteilungen und Hinweise. (314 násl.) Kahle upozorňuje na studii M. Anholma v Danske Studier, 1904, str. 141 násl.: Den bundne Jaette i Kaukasus. Anholm ukazuje tam, že v tradicích křesťanských, mohamedanských a pohanských národu na Kavkaze existuje představa o spoutaném daemonovi, jehož osvobození by člověčenstvo zahubilo.

L. E. Kastner, Debat du corps et de 1'Ame en Provencal. Revue des langues romanes. XLVIII., str. 30.

L. E. Kastner, Les versions francaises inédites de la descente de saint Paul en enfer. ib. str. 385.

Lajos Katona, Temesvári Pelbárt példái székfoglaló értekezés K. L. 1. tagtól. Akad. ćrtek. a nyelv-és széptud. Köreböl XVII., 2. (Ludwig Katona, Die Beispiele