Pelbárts von Temesvár, Antrittsrede. Akadem. Vorträge a. d. Geb. d. Sprachw. u. Litt. XVIII., 2.) Budapest 1902. Str. 92. 8°. Z toho zvlášť vyd. s lat. předmluvou (neprodává se): Specimina et elenchus exemplorum quae in Pomerio serm quadragesimalium et de tempore Fr. Pelbárt de Temesvár occurrunt. 53 str. 8°. Sbírka příkladů, jichž minorita Pelbárt Temešvárský, slavný kazatel z 2. pol. XV. stol, užíval při svých kázáních. Zajímavé dílko, důležité pro srovnávací historii literární. Ref. Lb. Germ. Rom. Phil. 1905, č. 11, str. 373 násl.

Kehner Hugo, Die »Heiligen drei Könige« in der Legende und in der deutschen bildenden Kunst bis Albrecht Dürer. Mit 4 Autotyp. u. 11 Lichtdrucktafeln. Strassburg, 1904 (IX + 131). (Studien zur deutschen Kunstgeschichte. 53 Heft.) Ref. Lit. Zb. 1905, č. 3, 106.

Max Kock u. Andreas Heucler Urväterhort, Die Heldensagen der Germanen. Berlin 1904. Mk 20-. Ref. Mitteil. d. Schles. Gesell, f. Volksk. Sv. VII. 109—110 (Siebs)

Kröger Ernst, Die Sage von Macbeth bis zu Shakspere (Palaestra. Untersuchungen

und Texte aus der deutschen und englischen Philologie. Herausgegeben von

AI. Brandl, G. Raethe und Erich Schmidt. XXXIX.) Berlin. Mayer & Müller

1904. 8° (X + 273.) Ref Allg. Lb. 1905, č. 10, str. 301. Krumbacher K., Ein vulgärgriechischer Weiberspiegel. (S.-A. aus den Sitzungsber,

der kgl. Bavr. Akad. d. Wiss. Philos-philol. u. hist. Cl. 1905, 3.) München 1905.

Ref. Deut. Lztg. 1905, 40, 2441. *Зонон Кузеля, Угореькин король Матвп! Корвш в славянсыпй устшн словесности, p03óip

mothbíb звязаннх о його именем. Зап. наук. тов. ím. Шевченка т. 67, str. 1—55,

68, str. 55—82.

L. Leger, Le cycle épique de Marko Kraljevič deuxiěme et dernier article. Journal

des Savants III. 605, 642. O. von Lemm: Der Alexanderroman bei den Kopten. Ein Beitrag zur Geschichte

der Alexandersage im Orient. Text, Übersetzung, Anmerkungen. S. Petersburg

1903. Ref. Deut Litztg. 1905, 27, 1683. Friedrich von der Leyen, Zur Entstehung des Märchens. III. Archiv für das Stud.

d. neu. Spr. und Lit. CXV. Bd., der N. F. XV. Bd., scr. 1—21. (Práce není

ještě ukončena.)

Lewent Kurt, Das altprovenzalische Kreuzlied. Ram. Forsch. XXL, 2. seš., 321—448.

*J. Liška, Jak vznikly pověsti o Rýbrcoulovi > Český Lid, XIV., 226 — 227.

"A. M. Лобода, Яольоко-рус1яая параллели. Изборникъ KieBcidii посвященный Т. Д.

Флоринскому. О nevěrné ženě a svůdci, о dívce ztrácející vínek. Ref. Рус. Фил.

В. 1905, с. 2, str. 353. Н. Łopaciński, Ślady powodzi u nas w historji, archeologji, języku, przysłowiach,

podaniach, piśmiennictwie i sztuce. Varšava 1904. Str. 26. Ref. Wisła XIX.,

226 (S. С).

*— Bajka Ezopa o rybaku, grającym na flecie, i rybach w Pamiętnikach Paska.

Wisła XIX., 217—219, 291—292. *— Źródła niektórycn utworów Klonowica. Bajka we »Flisie« o nietoperzu, nurku

i krzu jeżynowym. Ib. 374 -379. *— Legienda o pustelniku. Ib. 454—456.

Die südslavische Ballade von Asan Agas, Gattin und ihre Nachbildung durch

Goethe. Von Camilla Lucerna (Forschungen zur neueren Litteraturgeschichte.

Herausgegeben von Dr. Franz Muncker XXCIII.) Berlin 1905, str. 70. Alfred Ludwig, Der Fischprocess, »Kulturgeschichtliches aus der Tierwelt«. Vom

Verein für Volkskunde und Linguistik seinen Mitgliedern gewidmet zum zwölften

Jahrestag seines Bestandes Prag, Rohlíček & Sievers 1905, 81—91. Ref. Byzant.

Zs. XIV., 668 Německý překlad ruské historie o ježku. Sim. Fl. Marian, Legendele Maicií Domnuluí. Studiu folkloristic. Editjiunea Academiel

romine. Bucuresti. Inst, de arte grafice Carol Gobi 1904, p. 344. Ref. čjiezatoarea

XII., 175.

*M. Massonius, Legienda o niewdzięcznej žonie. (Streszczenie studjów Gastona Paris i Jerzego Polivki) Wisła XIX. (1905), č. 1, str. 19-40.

Peter Maurus, Die Wielandsage in der Literatur. Erlangen und Leipzig, А. Reichert'sche Verlagsbuchhandlung Nachf. (G. Böhme). 1902 S. XXV. а 226. Vyšlo jako XXV. sv. Münchener Beiträge zur romanischen u. englischen Philologie. Důkladná studie o této spletité pověsti O tomto thematu pojednal v. Archiv für das Studium der neu. Spr. u. Lit. Sv. 97, str. 373. G. Sarrazin