str. 273
Při náboženských vyznáních stala se změna potud, že zásluhou hesla »pryč od Říma« přestoupila nějaká částka katolíků ku protestantům augsburského vyznání, *) z části též ku starokatolíkům. Proto při nich přírůstek 20'06 resp. 5818°/0, kdežto reformov. jakož i katolíků přirostlo normálně (7-88 resp. 8-70%). Za to Židů ubylo o 1734 == 1-84%, takže čítají nyní jen 1-468% (r. 1880 l-698%) vší populace. Úbytek ten jen z nepatrné části byl zaviněn přestoupením к jiným vyznáním (sotva 1000 za 6 let). Jinak přičítati to dlužno jednak nepatrnému přírostu přirozenému (narozených 2°/0, zemřelých Гб2%, přírost 0-38% — průměr v zemi byl 353 — 2'55 = 0-98%), hlavně však vystěhováním, především do Vídně. Nepatrný přirozený přírost připisuje dr. Rauchberg tomu, že Židé pozbyli v Čechách všech svých zvláštností a navykli si zvýšeným nárokům a potřebám životním tím spíše, že jim to dovoluje jejich poměrně vyšší zámožnost a pobyt v městech. Z toho následuje pozdější uzavírání sňatků, a s tím spojená menší plodnost.
Dle zaměstnání věnovala se téměř polovice Židů obchodu; zemědělství pouze 46%, průmyslu 190/0, zbytek veřejné službě, advokacii a těžení z důchodů.
V r. 1900 přihlásila se větší polovice Židů к Čechům (50.080, к Němcům 40.526, к jiným 177, cizích je 1967);**) z jednotlivých míst v Praze 53%, v předměstích pražských 6L3% (nejvíce na Žižkově 89"1%, nejméně na Vinohradech 50"2%), v Budějovicích ÍO'8%, v Plzni 23-l%, v německých městech nepatrně. Dra Rauchberga překvapuje, že se takto více přiznávají Židé к Čechům, a lituje toho tím spíše, že tím německé menšiny v českých městech pozbývají důležitého svého činitele. Přecházení Židů dělo se ovšem již před r. 1880. Že část jejich, nikoli nepatrná, přešla již tenkráte do tábora českého (ovšem jen na českém venkově a v městech úplně českých) možno zjistiti srovnáním počtu Židů a Němců v místech těch r. 1880 a 1890. Nyní ovšem přechází proud ten i do větších míst (tak zejména do Prahy), v nichž přidržovali se Židé dosud němčiny. Zd. Lepař.
Cerovo.
Národopisná studie
Napsal Karel Chatek
(Dokončení.)
VIII.
I v písni má tato dědina zvláštnost, škoda, že ne zcela na prospěch sloven-skosti. V mnohých vesnicích slovenských, zvláště horních stolic, bývá takřka povinností, aby každý šuhaj к »posviatce« (posvícení) neb к jiným příležitostem vymyslil si píseň, novou melodií i obsahem; tuto při takové příležitosti poprvé zazpívá, dá si zahráti, a je-li píseň hezká, stane se majetkem celé dědiny i okolí. Bývají to pravé hudební závody. Něco podobného na Cerově není. Ale chuť zpívati každému Slováku vrozená je tu přece, a tu snad z nedostatku vlastních hudebních schopností, ale myslím ještě mnohem více ze záliby v cizím vypůjčují si namnoze melodie z nedalekých maďarských vesnic. Hlavními
*) Vzhledem na velikou propagandu uvedeného hesla dalo se souditi na výsledky ještě mnohem větší.
**) Srv. »Statistika Židů v zemích koruny české« od Zd. Lepaře v ročn. VI. (1900) Zeměvědného sborníku.
|
