*

Witanowski Rawita Michał: Kłodawa i jej okolice pod względem historyczno-ludoznawczym. Z rysunkami originalnymi Jana Olszewskiego. Warszawa 1904. Wydanie z udziałem zapomogi Kasy im. dra. J. Mianowskiego. 8U, str. 285.

Po pracích »Lud wsi Stradonia pod Częstochową* (Krakov 1893) a »Monografia Łęczycy* (1890) a pak po mnohých menších pracích týkajících se jednotlivých krajů obdrželi jsme popis Kłodawy a již zas je slyšeti, že jest v tisku »Dawny powiat chęciński*.

Jmenovaná knížka dělí se na tři skupiny, a sice: popis Kłodawy po stránce historické (1—97), po stránce národopisné (9S—-188) a diplomatář (189—268). Jak vidno, není žádná z těchto částí větší než druhá. Dotknu se zde jen druhé části monografie p. Witanowského.

Počíná popisem krojů dávných i současných. Ačkoliv jsou dobře a důkladně popsány, přece nelze odpustiti autoru, že nepodal ani jedno vyobrazení, když sám přiznával, že kroje kłodawske zanikají, ustupujíce židovské veteši (str. 99). Však záležitost sbírání krojů lidových, nedávno uvedená v život anthropologickou komissí krakovské akademie, jest příliš důležitá, než aby se mohlo přes ni přejiti к pořádku v monografii národopisné. Žádný popis slovem, byť i sebe důkladnější, nemůže poskytnouti tak dobré představy jako vyobrazení.

Tutéž výtku, a to ještě ostřejší, musíme učiniti následujícímu oddílu jednajícímu o staveních a nářadích. Nelze připustiti, že by v celé Klodavě se nenalezlo, co by zasluhovalo tužkou býti zvěčněno v knize kraji tomu věnované. Což by nebylo ani jednoho domu, ani jednoho starého ornamentu atd. ? Měl se přece podati půdorysný plán hospodářských budov klodavských!

Popis zvyků výročních jest mimo svou stručnost úplně zdařilý. Největší pozornost zasluhují dramata lidová: »Kral Herod« а »Jesle betlémské*. Z obřadů rodinných jest třeba vytknouti uvedenou tam úplné veršovanou řeč svatebního družby neb svata zároveň i s důkladným popisem svatby. Škoda jen, že i tu, jak i na jiných místech své práce, autor z pravidla neuvádí příslušných melodií. A nedostatek tento snižuje velmi cenu jeho záznamů pro vědu. Co do slov bez melodií ?

Zvyklostí právních spis. jakoby úmyslně nikterak se nedotknul. Či to, co p. Witanowski uvedl (dohromady 6 čísel), vyčerpá jen poněkud právní otazník zemř. Br. Grabovského? Zda jen tolik zůstalo přežitků z práva obyčejového? Pověry i předsudky jsou popsány velmi obšírně. Naproti tomu nemnoho uvedeno jest dum a písní zajisté proto, že známější nebo všeobecně rozšířené byly vynechány, ostatně jest to celkem správné. Třeba však bylo nějak naznačiti jich užívání v Klodawě. Celkem jest písní 62 a to skoro všechny kratičké. Potom následují podání, jichž většina — bohužel — známa jest již z jiných sbírek. Pohádky, hádanky, anekdoty a přísloví zakončují oddíl etnografický. Nelze mlčením pominouti obšírný slovník mluvy lidové, který pokládáme za- velkou zásluhu p. Witanowského, který jako lékárník jsa každodenně v bezprostředním styku s lidem, dovedl vytvořiti tak pěknou a bohatou sbírku místních nářečí.