a kroje vesničanů z Hošťálkova, z Krhové a Rožnova. Zmíněné kraslice naše nevyrovnají se ovšem oněm slováckýn.-.

Jiné skříně obsahují zase předměty archeologické na Valašsku nalezené, jak lidí z doby předvěké, tak z věku středního.

V druhé nejprostrannější síni musejní vystavujeme sbírkami obraz přírody kraje našeho, aby lid i příchozí cizinec poznal vše, co na Valašsku běhá a plove, létá a kvete. Zvláště jest vytknouti ty druhy, které jinde se nenaskytují. Geologický a petrografický směr zastoupen jest, jak otisky rostlin ze sousedního Ostravska, také však z dolování na uhlí, jež započato bylo v údolí Bečvy u Kladerub. Ukázkou chováme zde též formáty hornin, zemin a hlin kraje valašského. Bohatá je zde sbírka paleontologická, zvláště ze Štramberka. Tyto zkameněliny byly poslány, ježto к tomu potřebné vědecké knihy nám nejsou na snadě, do pražského musea. Některé již určené daroval Dr. Remeš, senior ze Příbora. Důst. p. Fr. Gogela, farář v Rajnochovicích, se vzácnou ochotou vyhověl prosbě naší a vzorně spořádaný, téměř již úplný herbář valašský v 16 svazcích nám sestavil. Mimo to pořídil nám herbář příruční: totiž rostlin pro kraj valašský 112 význačných, aby je botanik rychleji seznati mohl. Sbírka ssavců (19 exemplárů), ptáků (98), ryb (14) potřebuje ještě mnohého na doplněnou, Tím více potřebí jest doplnění sbírce hmyzu. К tomu dovoláváme se hlavně součinnosti našeho studentstva, jakož bývalý žák gymnasia meziříčského p. Spiruta anebo důst. p. Spisar, bývalý kaplan meziříčský, sbírky své ochotně nám darovali. Z kníž. Liéchtenšteinského lesního musea v Ousově darovány nám krásné praeparaty hmyzu lesům škodného. P. Dr. Dorazil, advokát v Meziříčí, zapůjčil pak bohatou i vzácnou sbírku pavouků moravských.

V síni této jest i sádrový odJitek plastické mapy Valašska umístěn, část to mapy Fr. Mařatkovy zemí koruny České na výstavě národopisné: i ta jest dar z národopisné výstavy r. 1895 a každý návštěvník rád při ní prodlí.

V síni třetí předvádíme obraz práce ducha lidského. V ní jest umístněna předně knihovna, stručně již popsaná, doplňujeme ji toliko vědeckými knihami, podporování krásné literatury ponechávajíce čtenářům samým. V jedné ze dvou výkladních skříní vyloženy jsou některé knihy a časopisy z doby našeho procitnutí národního až do r. 1850; v druhé vyloženy jsou knihy z doby rozkvětu života národního. Má takto se jeviti velký rozdíl mezi písemnictvím prvějším, jemuž posměšně říkali »Lösch-Papier-Literatur« a mezi bohatým písemnictvím naší doby, jež usilovně dostihuje bohatostí literatur národů jiných. Slouží obě sbírky za pomůcku, z níž i neučený něco z dějin literatury české poznati může. Ve dvou stolových skříních chovají se naše staré tisky na př.: bible benátská, kancionál šamo-tulský, postihy atd., jakož i psané knihy modlitební a některé zápisy městské, cechovní atd. V nástěnné skříni vyvěšen jest pergamen s výsadami městu Meziříčí udělenými, cechovní artykule a p. listiny, jež nynějším občanům zprávu dávají

o životu předků. Mezi skříněmi z obou dob naší literatury vhodně jest umístněno poprsí našeho buditele a sourodáka Fr. Palackého, práce to a dar místní odborné školy řezbářské a stolařské; nade skříní pak s knihami z našeho procítání umístěny jsou obrazy Františka I. a Ferdinanda Dobrotivého, nad skříní pak nové literatury obraz cis. Františka Josefa I. V menší schránce seřazeny jsou knihy spisovatelů rodu valašského. Blíže ní zříš jejich obrazy jakož i takových rodáků, již vlastní silou čestného místa ve společnosti lidské si dobyli; mají býti příkladem našemu dorostu, jemuž školami, v kraji velkých měst tak odlehlém, přece už mnohá příležitost ku vzdělání se poskytuje, jichž předkové nemívali naprosto. Z té příčiny založena tuto

1 sbírka knih školních, jaké bývaly před sto lety na školách národních a jaké bývaly na gymnasiích, kdy od krátkých českých poznámek na př. v latinských autorech postupovalo se znenáhla překládáním německých učebných knih středoškolských, až do zakládání českých středních škol a spisování původních učebnic pro ně.

V této místnosti jsou též některé obrazy mužů českých o zachování mocnářství rakouského velmi zasloužilých, jako na odpověď těm, kdo Slovanům zásluhy o Rakousko upírají; dále jsou zde vyobrazení znaků měst a rodův šlechtických na Valašsku. Fotografie typů valašských, jak lidu, tak budov jeho, pro národopisnou výstavu zhotovené, též potomkům na památku zde jsou zachovány.

Postačí snad stručný tento přehled na vysvětlenou, jakým směrem sbírky valašského musea v Meziříčí se nesou. Doufáme, že jednu místnost vystrojíme jako jizbu valašské chalupy se vším nábytkem jejím.