účelu slouží, mimo četné diagramy a pod., též modely budov : vedle budov starobylých vidíme tu i návrhy moderních, praktických, zdravých a levných statků.

Vzhledem к tomu poučnému, nehistorickému rázu pojí se к museu také dobře sbírky osvědčených strojů, které netvoří sice jeho součást, ale mají se družit ke každé ze tří zamýšlených sbírek, a z nichž prozatím je uskutečněna první v Lyngby. Vznikla však samostatně a jest výsledkem porad jiné komise při zemědělské společnosti — Motivování návrhu praví, že rolníci mají příležitosti dost, vidět bohaté výstavy strojů, ty však že poměrně málo prospějí, poněvadž je rolníkovi těžko, vyznat se v nich a poznat nejlepší v množství věcí. Rovněž zprávy o zkouškách strojů a nástrojů znají jen poměrně málokteří a i kdyby o nich slyšel, musil by rolník vyhledávat popsané stroje ú obchodníků a v továrnách, a tu se mnohý ostýchá vejít, dát si věci ukázat a vysvětlit, nechcel-i pak určitě koupit.

Zcela jinak by bylo, kdyby bylo lze nabýt místnosti, přístupné v každé době zdarma rolníkovi, tak že by ji mohl navštívit, když si chce koupiti stroj, a kde by stály pouze nástroje a stroje, vyznamenané při veřejných zkouškách. Na každém stroji by byl připevněn nápis se jménem výrobce a stroje, cenou jeho a krátkou karakteristikou jeho vlastností. Tu by rolník snadno mohl získat přehled náčiní a strojů, které se mohou považovat za nejlepší na trhu, a mohl je prohlížet bez ostychu a bez mravní povinnosti koupit je. Jelikož je v zájmu továrníků a obchodníků, aby předměty vešly ve známost rolníků, očekává se, že vše se dá uskutečnit bez valných výdajů.

Na základě dohody mezi hospodářskými spolky a strojnickým výborem zemědělské společnosti, zřízena taková sbírka strojů, které dosáhly odměn při pracovních zkouškách státem podporovaných — pluhů, mlýnků, žácích strojů atd. — a myšlenka rozšířena na výstavu nejlepších typů, pokud možná všech nástrojů a strojů rolnických. Bylo usneseno, aby taková stálá výstava byla zřízena při každém oddělení zemědělského musea, kde starší typy musejní velmi poučně budou doplňovat tvary strojů ve výstavě umístěných. •

Otázka jak získat předměty, měla se řešit tím způsobem, že by továrníci byli vyzváni, aby půjčili nebo darovali předměty výstavě. Myslí se totiž, že výstavami nejen nabudou rolníci návodu pří volbě strojů, nýbrž že se zjeví také zvýšená potřeba strojů. Takové stroje (cennější), jichž bude lze dostat jen jeden nebo dva exempláře, musily by putovat z výstavy na výstavu. Místnosti mají se opatřit tím, že by se musea stavěla větší, než původně zamýšleno.

Jako к museím pomýšlí se i na úzké připojeni výstav strojů к zemědělským školám, při nich ležícím, aby jich užily při vyučování a pořádaly zvláštní kursy strojové, jakož i obstaraly ukazování a výldad při větších návštěvách společných. Tak by bylo lze vystačit s obnosem asi 1000 kroner na posílání, postavení a čistění strojů, 300 kroner na nápisy, tiskopisy a jiné a 1000 kroner na výdaje kancelářské, cestovné a j.

Spojení s musei nemá však býti tak úzké, aby úplně se podřídily, nýbrž mají býti podřízeny zvláštní vrchní správě, v níž by zasedal mimo strojnický výbor zemědělského musea, zástupce svazu dánských spolků hospodářských a konsulent státní pro strojnictví.

Dne 23./10. října t. r. zemřel v Petrohradě přední té doby pěstitel srovnávací literární historie, o studium lidových tradic ruských, slovanských vysoce zasloužilý, Alexander Nikolajevič Véselovskij, člen cis. akademie věd v Petrohradě a předseda jejího oddělení pro ruský jazyk a písemnictví, profesor západoevropských literatur na universitě Petrohradské. Vědecká práce jeho — první počátky její sahají do r. 1859 — byla ohromná; obsáhlé spisy, drobnější monografické studie a rozpravy, důkladné úvahy a rozbory kritické tvoří samy sebou celou bibliotéku, již obsáhnouti jen stěží možno. Zpočátku byla to italská renaissance, která ho celého zaujala, а к ní vrátil se později opětně na počátku 90tých m. stol., když napsal