noho každého rytmu šetří se prízvuku mluvy. O tom nás nejlépe poučí přehled veršů trochejských, daktylských á dakt.-trochejských, z něhož poznáme, kolik procent slov dvojslabičných až čtyřslabičných při písních různého rytinu má zdvih na první,: druhé neb i třetí slabice.

Z'tohoto přehledu poznáváme, jak nestejně přizvukována jsou, slova dvojslabičná až čtyřslabičná při textech různého rytmu. Slova dvojslabičná mají při rytmu trochejském a dakt.-trochejském, převážnou většinou zdvih na první slabice (84%, 79%); za to při rytmu daktylském jen polovina slov dvojslabičných ponechává zdvih na této slabice. Při trojslabičných slovech naopak pozorujeme ve verších trochejských a dakt.-troch, ve značné míře zdvih na druhé slabice; při verších prvního druhu jest jich 80% a druhého pak 50%. Při verších daktylských slova trojslabičná mají skoro napořád zdvih na první slabice (97%). Při čtyřslabičných slovech ve verších trochejských jest zdvih vesměs na první slabice (100%); při rytmu daktylském Jest zdvih většinou (v 78%) přešinut na slabiku druhou a rovněž tak při verších dakt.-troch. (66%)

Tato druhá, po případě třetí slabika, na niž zdvih sę přéšinuje, jest převážnou většinou neprízvučná. Pouze iu sloV dvojslabičných při rytmu daktylském předcházejí V tom případě ve větší, míře jednoslabičné předložky prízvučné; avšak i když tyto případy odečteme, zůstane vždy ještě při písních rytmu daktylského hojný počet dvojslabičných slov bez prízvuku, i totiž-'37%

Je-li pravda, že se rytmus písní lidových řídí přízvukem mluvy, čím "tb, že ho v tak nestejné, míře jest poslušen? Čím to, že na př. ve verších trochejských při slovech trojslabičných ve.100 případech pouze 2okrát jím se řídí a naproti'tomu ve verších:daktylských v 97 případech ho je poslušen? Odpověď na to může býti jen jedna, totiž,, že se .rytmus přízvukem neřídí, ač někdy s ním se shoduje. Čím, se .'.rytmus .písní lidových řídí, vysvitne z další rozpravy.