Příklady veršů čtyřstopých s přerývkou: 340/47, 394/185, 420/81, 286/641, 289/656, 311/779.. Verše pětistopé: 120/43, 171/255, 203/341, 491/300, 462/153, 40/119. Ze čtyřstopých bud uvedena tato píseň:

Písně složené výhradně ze dvojstop nemohou obsahovati rytmických odchylek a to proto, že dvojslabičná slova v nich nemohou stati za trojslabičnými a čtyřslabičná slova je zcela vyplňují. Proto v takových písních může odchylka vzniknou ti jen tehdy, je-li přerývka zanedbána. Na př. v písni Rubáš:

Jiné členy veršové s přerývkami jsou trojstopy, které jsou v básnictví' lidovém velmi hojně zastoupeny. Poněvadž ve trojstopých verších je dosti místa, aby slova dvojslabičná a trojslabičná mohla stati vedle sebe a rovněž i čtyřslabičná'a jednoslabičná, jsou odchylky rytmické ve verších takových možný; avšak přece právě tak málo se jich nalezne jako při dvojstopách. Příčinou toho jest opět způsob, kterým verše ty se skládají. Zpěvák i zde podkládá slova dvojslabičná a čtyřslabičná dvoj notovým taktům a sdružuje slova lichoslabičná v celky sudoslabičné, 's nimiž zachází tak jako se slovy sudoslabičnými. Proto nevyhnutelně i při trojstopách slova sudoslabičná kryjí celé stopy, leda předchází-li prízvučné jednoslabičné slovo slovu dvojslabičnému, a sdruženiny slov lichoslabičných rovněž je vyplňují.

. Je-li stavba trojstop zcela pravidelná, jak uvedeno, jsou nevyhnutelným následkem toho jisté pohyblivé přerývky, bez kterých správných veršů není, vyjma jen ten případ, obsahují-li slova pětislabičná neb šestislabičná. Je-li verš trojstopy vyplněn slovy dvojslabičnými, neb dvojslabičným slovem se čtyřslabičným, neb lichoslabičnými vyplňujícími dvě stopy, vždy každý takový verš rozpadá se v dvě části 01+2 stopách neb.obráceně. Je-li verš složen ze dvou trojslabičných slov, jest přerývkou rozpoltěn ve dvě rovné části po 3 slabikách. Totéž, platí i v tom případě, je-li první neb druhé slovo trojslabičné zastoupeno slovy jednoslabičnými a dvojslabičnými. Na př.: 552/30.

Je-li při sdružení dvou trojslabičných slov první slovo zastoupeno jednoslabičným a následujícím po něm dvojslabičným slovem, klade básník za přerývkou po nich z pravidla slovo lichoslabičné jako po slově trojsla-bičném. Na př.: po vodě | splývají — po horách | se točí — (551/28), tu svého I neštěstí — v mém srdci | nevíte — a tuto | výpověď, na sebe | vydávám — kolem ho | lámali, jak sobě | sám žádal. (546/23.)

Naopak nepravidelné jsou tyto verše: Tvá matka | tvrdě spí (523/2) — ovečky I domů hnal (549/26) — což jeho | vraný kůň (549/27) —