Pokud nejsou přerývky zanedbány, nemohou nastatí odchylky rytmické. Se stavbou veršů dakt.-trochejských souvisí také ráz jejich po stránce prosodické: • Pěvec-básník, zpívaje píseň v taktech střídavě troj notových a dvoj notových,. pronáší text po třech a dvou slabikách, neb obráceně. Proto připíná"Stále .ke slovům trojslabičným slova dvojslabičná a naopak. Z té příčiny počínají slova trojslabičná bud na prvním neb třetím místě dvojstopý a mají tady zdvih.asi s polovici na první a s polovici na druhé slabice. Slova dvojslabičná začínají na prvním místě daktylu neb trocheje a mají zdvih ríá první .slabice; kromě toho, předchází-li jim v části daktyl oV é slovo jednoslabičné, ztrácejí přízvuk docela. Mají tedy z nej větší části zdvih. na první slabice.. i Slova čtyřslabičná většinou počínají na druhé slabice, skoro polovina jich v uvedených nahoře pís. následuje po předložce jednoslabičné.

Kromě textů daktylskotrochejských jsou také texty troch.-dakt.,' podložené nápěvům taktů střídavě dvojnotových a trojnotových. Texty tyto však rytmicky neliší se od předešlých a to z té příčiny, že vznikají týmž způsobem jako předešlé, totiž spojováním tří a dvou slabik. Proto,'' pokud zachovávají se v nich náležité přerývky, nemohou se lišiti rytmicky od písní dakt.-troch. Nej zřetelnější důkaz, že týž text může býti zcélá' přesně obojího- tohoto rytmu, poskytuje píseň „Zajatá" (538/17) která má zároveň nápěvy obojího rytmu. V ukázce poznamenáme obojí rytmus a v dalších verších přerývaný.

Obojí rytmus zde je tím možný, že obojí přerývka. je:vždy pravidelná. ..' Z toho, co řečého, vysvítá,- že-tvoření yeršů písní lidových jest založeno ná velmi jednoduchém - mechanismu. :Na taktech sudonofových neb licho-notovýchr neb střídavě obojích" založeny jsou stopy dvojslabičné neb trojslabičné .'neb střídavě dvoj- a trojslabičné.- Poloha slov ve stopách závisí na počtu "jejich slabik. 'V trochejských verších súdoslabičná slova kryjí, stopy, mají'.tedy s jistou výjimkou : při-slovech dvojslabičných zdvih na první slabice.' Lichoslabičná slova spojují se v sudoslabičné celky. Proto zdvih při nich brzy na první, brzy na druhé slabice jest. Při daktylských verších slova'trojslabičná kryjí trojslabičné stopy. Proto skoro napořád mají zdvih na1 první slabice. Za to' dvojslabičná; spojujíce se >s je.dnoslabičnými tak, že stojí HuS před nimi nebpo nich, mají asi-s polovice-zdvih, na: první slabice, neb jsou bez zdvihu. Čtyřslabičná počínajíce nejpříhodněji na třetím místě