Píseň tato skládá se ze přesných tročhejských veršů čtyřstopových. Pravidelná přerývka po druhé stopě položena jest zde vesměs do prostřed taktů; jest tedy nesouhlas mezi nápěvem a textem zcela zřetelný.

Píseň „Za vodou, za vodou, za vodičkou" jest zřejmě dle textu daktylská; nápěv její však jest s předtaktím (173). Totéž platí o písni 312/782.

Vůbec jest největší část textů, při nichž jest nápěv s předtaktím, zcela přesně rytmu trochejského.1)

Zvláštní jest rytmicky píseň „Červená růžičko" (124/60). Píseň tato má dle sb. E. nápěv rytmu vzestupného; nápěvy na Domažlicku a ve sbírce Sušilově jsou naopak rytmu sestupného. Text jest v prvních pěti slokách rytmu daktylského i trochejského zároveň. Hledíme-li k okolnosti, že až na tři případy všecky verše těchto slok mají přerývky po třetí slabice, můžeme pravděpodobně souditi, že autor písně té zpíval ji v taktech troj-notových rytmem sestupným. Avšak jeho pokračovatel, který přičinil tři další sloky, jistě celou píseň zpíval takty sudonotovými, jelikož jeho přídavek je přesně trochejský a nikterak nemůže se pokládati za daktylský. Na doklad budte uvedeny dvě sloky:

V písni Zamilovaný žid pozorujeme zúmyslný nesouhlas mezi textem a nápěvem, způsobený pro to, aby zvláštní způsob mluvy židovské více vynikl a komičnost zamilovaného žida se zvýšila. Počátek její zní:

Všech písní, jejichž rytmus hudební ä textový jest v neshodě, je v Erb. sbírce přes sto.2) Nemůže býti pochybnosti, že při písních těchto původce textu a nápěvu není táž osoba. Neníť zajisté myslitelno, aby táž osoba, tvoříc nápěv a text zároveň, činila to různým rytmem; ani to není možno, aby někdo, tvoře dle hotového nápěvu text, tvořil jej v jiném rytmu než jakého jest nápěv. Zbývá tedy jen jediná možnost, že v tom případě zpěvák hotový text dle nějakého mu známého nápěvu zpívá. Poněvadž jest neznalý pravidel rytmických, dbá pouze o to, aby text počtem slabik hodil se к nápěvu. Písně tyto skoro vždy skládají se z pravidelných veršů tročhejských; z toho plyne, že původně byly ve spojení s jiným nápěvem, a to rytmicky souhlasným, jenž později upadl v zapomenutí a na jehož místě se ujal nápěv sjtextem nesouhlasný.

Z té okolnosti, že nesouhlasné, nápěvy jsou (s nepatrnou výjimkou) pouze při textech tročhejských a nikoliv též při textech daktylských, vy-;