Píseň tato je zřejmě trochejská, avšak hojné verše s přerývkou po třetí slabice dodávají jí rázu písně daktylské a mohly způsobiti nový nápěv téhož rytmu.

Kromě toho však jest hojnost písní, při nichž ani počátek ani další znění není takového rázu, aby z nich dal se vysvětliti vznik neshodného nápěvu. Za příklad služ tato píseň:

Nemůže být nejmenší pochybnosti, že text písně této je trochejský, a že zde počátek písně к nesouhlasnému rytmu nápěvu příčiny nezavdal.

Při nesouhlasu rytmickém mezi textem a nápěvem velmi často pozorujeme, že text, deklamujeme-li jej dle rytmu nápěvu, vykazuje mnohem více odchylek od prízvuku mluvy, než držíme-li se při tom skutečného rytmu jeho. Při písni této, deklamuj eme-li ji trochejský, shledáme jen dvě odchylky od prízvuku mluvy; při deklamaci však dle nápěvu napočteme neméně než 18 odchylek.1) Vždycky ovšem tomu tak není; na př. při písni 127/73 shledáme, deklamuj eme-li ji trochejský, nepatrně více odchylek od prízvuku než držíme-li se nápěvu; avšak text přece není v souhlase s nápěvem a vykazuje od jeho rytmu čtyři odchylky při slovech dvojslabičných.

Ze texty, deklamuj eme-li je dle rytmu jim vlastního, více přibližují se prízvuku mluvy, než držíme-li se při tom rytmu jim nenáležitého, jest.při-rozeno. Příčinou toho jest, že při každém texte, jenž jest pravidelně tvořen dle jistého rytmu, jistá slova nevyhnutelně se shodují s přízvukem mluvy, jak to výše bylo ukázáno. Deklamuj eme-li však text takový nevlastním rytmem, jest shoda tato pouze náhodou.

Z toho, co o písních nesouhlasného rytmu bylo řečeno, vysvítá, že při posuzování rytmu textového vždy je potřeba hleděti к obojí stránce písní; kdo hledí jen ke stránce jedné, totiž bud jen к textu aneb jen к nápěvu, často nevyhnutelně chybí.2)

Při písních, jejichž nápěv a text je v rytmické neshodě, pozorujeme někdy jakousi nepravidelnost; text takových písní jest sice celkem jiného rytmu než nápěv, ale některé verše v nich jsou naopak ve shodě s nápěvem a nesouhlasné s rytmem ostatních veršů. Na př. 544/21.