str. 20
Podobné odchylky rytmické, způsobené neshodným nápěvem, pozorujeme též při písních jiných,1) které vesměs jsou rytmicky jak po stránce nápěvu tak i textu podobny písním právě uvedeným.
Velmi vzácné jsou písně, které tím jsou nepravidelný, že souhlasné jejich verše nebývají o stejné délce.2)
Na konec bud ještě odpověděno na otázku, v jakém poměru rytmicky jsou lidové písně české к moravským. Jakkoliv jinak jest mezi obojíma těmito písněmi dosti zřetelný rozdíl, přece po stránce rytmu ho není. Jen v tom pozorujeme rozdíl, že v moravských písních jest větší náklonnost к textům trochej ským, kdežto při českých naopak к textům daktylským. Při textech trochejských zachoval se na Moravě ještě dosti značný počet veršů (asi 500) pětistopých s přerývkou po druhé stopě. Ve sbírce Erbenově se nalezne pětistopých písní jen asi pět, a to s přerývkou po třetí slabice. Avšak verše jejich jsou rozloženy ve dva díly po třech a dvou stopách; který způsob jest pravý, těžko říci. Podobně se to má s verši šestistopými. Na Moravě jich je značný počet; v Erbenově sbírce jsou však vždy jen verše třístopé, ač možno, že také některé z nich jsou rozdělené verše šestistopé.
Kdo četl můj článek O rytmu nár. písních moravských,3) mohl zpozoro-vati rozdíl mezi;českými a moravskými texty při rytmu daktylském, jelikož při písních moravských odkazuji verše daktylské, v nichž počínají na třetím
místě slova čtyřslabičná, mezi verše odchylné jako na př.: Zkazte pozdravení. Avšak v tom je omyl vzniklý tím, že velmi mnohé verše moravských písní, v nichž čtyřslabičná slova jsou v takovéto poloze, jsou zároveň přesně tro-chejské. Vskutku jsou verše takovéto v písních moravských právě tak pravidelné jako v českých. Jiný rozdíl shledá se ve výkladě o pohyblivých pře-rývkách při trochejských trojstopých verších. Při písních moravských jsem sice nalezl tyto přerývky, ale pokládal jsem je za příčinu rytmicky správných veršů, ač vskutku jsou pouhým následkem této správnosti, jak v této práci jest vyloženo. Jos. Letošník.
LITERATURA
Szuchiewicz Włodzimierz. Huculszczyzna, napisał. . . tom trzeci z 26 illustracj ami i 3 tablicami chromolitograficznemi. Lwów 1904. Staraniem i nakładem Muzeum im. Dzieduszyckich. 8°. 2, str. 298.*)
V třetím díle práce skládající se z pěti dílů podal autor jen popis zvyků, obyčejů, předsudků a pověr huculských, připadajících na svátky kalendáře celého roku. Již z toho lze viděti bohatství nahromaděného materiálu.
Huculové neznají chronologického počítání času, taktéž neoznačují roků běžnými čísly, ale nejvíce bud podle událostí v Huculskéni kraji, bud podle místních neb zvláštních vzpomínek. Tak praví: „v roku, kdy se stavěl kostel," „rok před tím," „rok za tím," „v tom roku, když mne vzali na vojnu", „kdy jsem se oženil" atd. Jednotlivé doby roku nazývají podle výročních svátků, které ovšem shodují se s astronomickým rozdělením roku,
1) 526/4, 538/i7b, 539/18- 544/21, 545/22, 551/29, 5Ö4/59-
2) 516/393, 541/9. 54i/9b.
3) Český Lid XIV., č. 1—3.
4) Zároveň vyšlo i maloruské vydání Гуцульщина. Написав про*. Болоднмир ГОухевпч. Четверта часть, jakožto VII. sv. publikace učené společnosti Ševčenkovy ,,Матер1ялн до укра'гнсько-руеько! етнольог'п." Str. 272.
|
