Faeröske Folkesagn og aeventyr, udgivne for Samfur.d til udgivelse af gammel nordisk litteratur ved Jakob Jakobsen. Köbenhavn. Möllers bogtrykkeri, 1S98 až 1901. XLVII. + 648 str. S". Ref. Anz, f. deutsch. Altertum. XXIX. 299 násl.

René Basset, P. S. (Allusions aux contes populaires) XLI. Dans les oeuvres de Dassoucy XLII. Sorel. XLIII. Scarron. R. d. tr. popul. XX., 25 — 27, 165. Narážky na pohádky lidové u francouzských spisovatelů svrchu jmenovaných. — XLIV.—XLVI. Narážky na pohádky lidové ve starých spisech: o »Ma Měře L'Oye.«

P. S. Les traditions populaires et les écrivains francais. ib. XX., 190 — 191. ve spisech Tabourot-a, Baífa, Charles De Bourdigné.

L. Morin. (Voyageurs Francais et Étrangers.) IX. Grosley. (Lettres sur ľltalie 1759.) ih. XX. 32. Vyňal z této knížky povídku o sv. Michaelovi a Satanovi. Satan byl zabit bleskem a hlava odletěla až do Španěl a tělo do Německa a proto prý Němci jsou takoví pijáci; nohy do Francie a proto je tam věčný pohyb (le mouvement perpetuel) atd.

Lex folk-lore daus les écrits ecclésiastiques. ib. XX. 154. F. D. IV. [Sermons de Bossuet. Dva lidé žili velmi štastně v manželství, a když zemřeli, byli velmi daleko od sebe pochováni; to nemohli snésti a lidé se divili, když viděli hrob jejich spojen, a nazývají takové hroby le sepulcre de deux amants.

Leo Desaivre, Lucie de V. H., Heuillard. Petites legendes Chrétiennes LXX. La legende de saint. Eulalie a Corrobert. ib. XX., 48—52, 105. Jiná legenda o sv. Eulalii. — LXIII. Le miracles de Saint Eutrope. O třech zázracích tohoto světce. — LXXII. Sainte Anne du Rocher pres Dinan. LXXIII. Jesus et les fées. První jedná o sochách, které se vracejí na místa bývalá. Druhá, že Ježíš v jesličkách byl obklopen vilami, které byly přivábeny zpěvem pastýřským. Ježíš je změnil ve svaté. .

De Kerbeuzec, H. Pélerins et pélerinages. ib. XX. 238—247, 490—495. CXIX. Svatí léčitelé v zemi Baugé. CXX. Sv. Geruais a Brion léčí koliku malých děvčat. CXXI. Sv. Hedviga v Chartrené jest ochraňkyní nově vdaných. CXXII. Sv. Malo v Cornillé léčí koliku hochů. CXXIII. Sv. Expédit v Echemiré léčí nemoci zvláště dětí CXXIV. Sv. Julian v Font.aine-Guérin léčí šílenství. CXXV. Sv. Méen v Lasse léčí strach. CXXVI. Sv. Leonard v Marce léčí apoplexii. CXXVII. Sv. Eutrope a sv. Hubert léčí srdeční nemoci (rozšíření srdce). CXXVIII. Sv. Clair v Sermaise léčí nemoci oční. CXXIX. Sv. Eméranca a sv. Jiří v Saint-Georges-Du Bois. léčí různé nemoci. CXXK. Sv. Barbora v Gée hojí nemoc neb způsobuje krátkou smrt. CXXXI. Sv. Hubert a sv. Blaise v Beauvau léčí nemoci rheumatické. CXXXII. Sv. Roch v Cuon: více se o něm nemluví v lidu СХХХШ. Panna Maria z Jarz: konají se poutě v čas sucha. CXXXI V. Poutě, které se konají, aby děti dělaly pochod, ve Vitré. CXXXV. Pouť v Bois Gervilly k sv. Antonínu, jehož studánky voda léčila oční nemoci. — CXLVII. Sainte Saturnine ä Sains-lez-Margnion (Pas-de-Calais). Svatá Saturnina provdaná uteče od své rodiny, ale nechce se za živý svět vrátiti, když ji manžel hledá; on jí utne hlavu a ona ji nosí jako sv. Denis ve svých rukou. (Při poutích žehná se chléb určený dobytku.) CXLVIII. Saint Jacques Pamé. Sv. Jakub Starší v kostele Coulo-gneském u Calais hojí děti stížené křečemi. CXLIX. Fontaine de Sainte Fréwisse á Bomy. Vedle této studánky léčí zimnici a malomocenství. CL. Fontaine des Saint Lugle et Luglien, pres du Ferfay. Jsou prošeni, aby odvrátili mor, zimnici, požár, blesk a bouři. CLÍ, Les fontaines. Guérissantes V kraji Baugé. CLIL Le saint de la Débraille. V Ile Jourdain když dítě nepřestává plakati, nesou ho na přes Viennu a pro jeho uzdravení vzývají »saint de la debraille«, který jest neznám v kalendáři CLIII. Saint Mesmer et le rage. Svatý Mesmer léčí vzteklinu. CLIV. La Margelle et les enfants épileptiques. CLV. Le tourniquet de Saint Florent. Léčí koliku.

Lazar Sainéan: La Mesnie hellequin: několik poznámek o této legendě a etymologii slova hellequin. ib. 177—186.

Legendes francaises sur ľorigine'de ľhomme. ib. 103 — 104. Paul Sébillot. I. Jsou řídké ve Francii a to ještě jenom o ženě, a sice podle Genesis; uvádí jednu povídku z kraje Poitou, která není čestná pro ženu: podle Genesis Bůh položil žebro, přišla kočka a začala hrýzti. Bůh přišel, chytil kočku za ocas a točil jí ve vzduchu, až mu zůstal ocas v ruce, a ten nahradil žebro. Také vyprivuje, že Bůh vyňal žebro Adamovi, poněvadž rána, kterou si způsobil Adam, toho vyžadovala. Dále poukazuje na narážku, že ženě se připisuje hlava ďáblova, Archanděl Gabriel položil hlavu Evinu nedopatřením na hada; jiná vypravuje.