že se pral čert se ženou jednou: Petr je měl rozloučiti, vytáhl meč, usekl hlavu-ale Bůh poručí, aby dal hlavy, kam patří: Petr si to splete. Proč Bůh dal dvě uši člověku. Dále o ohryzku. Gargantua dans les traditions populaires. XV. Gargantua et Jeanne d'Arc. ib. 495 až 496.

Alfred Harron, Les foréts. V. Origine du Bois de Prisches. ib. 39—40. Pověst o vzniku lesa de Prisches z Vallonska, který vznikl, že St. Eusebie přinesla rukávy kožichu plné žaludu a je sela.

La legende du prétre qui revient dire sa messe a minuit. ib. XX. 262. Lucie de V-H. V. Podáva místní pověst z Sv. Lormelu o knězi, který se vrací na tento sv.lt, aby v půlnoci odříkával svou mši.

Louis Morin, Les statues qu'on ne peut déplacer. IV. ib. XX 55. O soše Panny Marie, kterak se vrátila na své místo bývalé, když byla přenesena. Pověst to o soše v Nogent-sur-Seine.

La legende Napoléonienne. ib. XX. 418. H. de Kerbeuzec (XVIII) praví, že se vysvětluje jméno Bonaparte rčením Ca fut fait par Bon-á-prendre, které jest obvyklé u vznešených lidí.

V. de R.. Legendes et superstitions préhistoriques. CXLIV. Le dolmen de Dra-guignan. ib. XX. 21. Uvádí místní pověst o dolménu zvaném: »La Pierre de la Fee«, kde ukryty jsou k\4ioty jedné víly.

Alfred Harou, C. Frayssé. Pentes legendes locales. Pays de Baugé (Maine.-et-Loire). DCXII.— DCXXVII. ib. XX. 56-61, 412—5,514-7. Jsou to místní pověsti z Baugé, na př.: O založení Baugé, o mostě vil v Baugé, domu »Dolivet; kaple v Baugé pro pověrečné nevěsty, o jednotlivých osobách, potoku »le Brocard«, o sv. Cecilu, o zámcích, o samotách této krajiny a j. — DCXXXIV. Zlato proměněné v písek. DCXXXV. Vrahové potrestaní v potomcích. DCXXXVI. V ulici ztracené v Meix-devant-Virtru se objevuje kůň »Triquet«; jezdec, který naň vstoupne, ztratí hlavu. DCXXXVII. Ö bílé koze, která se mění brzy v starou ženu, brzy v ropuchu atd. DCXXXVIII. Jabloň sv. Ducha v Liěge, která způsobem divným opět snese květ. DCXXXIX. Duše abatyšina. DCXXXX. Lískovník, který se třese. DCXLI Mnich, který se vrací. DCXLIí. Le servant du Genevray. Na statku Genevray žila pracovitá služka, která měla každých 14 dní práti prádlo všech lidí na statku. Proto chodila práti až na samý konec kaiú (marais) blízko pramenů Versoie. Jednoho dne, když prala, stěžovala si na osud, a tu uslyšela slabý hlas, který ji volal a který jí žádal, aby se mu se vším svěřila..Ale nikoho neviděla, a táže sľ, kdo je. Hlas jí odpovídá:. Jsem »Servant« (skřítek) neviditelný, kterého náš »král« poslal, aby ti pomáhal, neboť ty jsi dobrá ke všem tvorům, aniž .o tom víš. On jí pomohl a vše bylo hotovo, a tak se to dělo pokaždé. Ona však chtěla vědéti, kdo to je. Proto ho žádala, aby se jí zjevil. Na smluveném místě v chlévě v půlnoci se jí objevil jako černý vepř velíce ohyzdný. Když ona ho spatřila, učinila znamení kříže; vydav veliký křik, hrochot a zápach zmizel. A od té doby více se nevracel jí pomáhat. DCXLIII. La Pira More a Montjoux et la Pira Passet a Macheron. DCXLIV. Traditions de Melesse: na př. hrad v Beauci měl tolik dveří a oken, co dní má rok atd.

C. Frayssé, Petites legendes locales. Au pays de Baugé. ib. XX. 187. DCXXIX. Zvonice v Curonu, která byla stavěna ze shora. DCXXX. Jeskyně Jana Daillon у Broc-u, kde se zjevuje »Dame blanche«, manželka Jana Daillon, která mu přináší útěchu jako psanci. DCXXXI. Keř hlohový Panny Marie v Broc-u, který má podobu obydlí. DCXXXÍI. Jeskyně místa Moulin Neuf v Broc-u: víly zde ostři lopaty pluhů v noci, a ráno je dávají na místo. DCXXX1II Zámek de Baugé a sv. Barbora: poněvadž bydlela sv. Barbora, zámek jest ušetřen od blesků. Lucia, de V-H. DCXXXIV. Kámen lva, který má uprostřed prsten, který sloužil к přivázání lva.

— Au pays de Baugé. ib. XX. 172—3. III. o bludičkách a šotcích:

C. Frayssé, Contes du Pays de Baugé. ib. XX. 385—389. I. Jak kočka, houser, kohout, beran a osel jedí společně ukradené maso. II. Hrbatí a víly. (Tři přání, která víla vyplní.) III. Čert staví most, a kdo první ^přejde, jest jeho. IV. Sv. Petr a dva manželé před nebem. V. Hrbatá a víly. Zena stěžuje si na hrb. Jde mezi víly, zpívá a tančí, a víly se jí odmění, druhé však hrbaté nikoliv.

E. Auricoste de Lazarque, Contes surnaturels du pays de Boulay. ib. XX. 167 až 171. XLI. Malá bílá žena ve sklepě domu slečny Barbaraty, která svým křikem odhalí poklad. XLII. Malý hoch Hinckange: jemu maceha nic nechtěla dáti a po-