str. 43
pak má speciální zájem proto, že je zároveň uvede do odvětví národopisného studia, jež u nás leží ladem, a přece by bylo vděčné a důležité. Čtenář neustále cítí, čta Meringerův výklad o německém domu, jak mnoho styků existuje mezi naším českým a t. zv. typem hornoněmeckým, jak mnoho bylo přejato a jak záhodno by bylo mí ti o tom nějakých určitějších zpráv a hlubšího poznání. Jak dalece je vlastně platná pro záp. Slovany theorie o ovládnutí t. zv. hornoněmeckého typu v celé střední Evropě? Na to odpověď na základě československého materiálu dosud chybí.
Ve své knize Meringer pojednává nejdříve o šesti hlavních typech lidových domů středoevropských (i. dům s ohništěm, 2. ,dům dolnosaský, 3. dům nordický, 4. dům románský, 5. dům východoevropský a 6. dům hornoněmecký) charakterisuje a rozlišuje je stručně a obrací se. pak speciálně ku podrobnému popisu typu posledního, probíraje jeho plán a celé vnitřní zařízení; nejvíce místa je tu věnováno významu a vývoji ohniště a kamen. Velmi zajímavý je i nástin jeho historického vývoje (str. 48—97), zejména poměru, v jakém byl tento typ к provinciálnímu domu římskému. To jsou všechno věci, které by zasluhovaly i od nás důkladného prostudování, už proto, že, jak vidno z celé knihy, parallely slovanské jsou Meringerovi málo známy. Jedině bosenský a hercegovský dům zná důkladně a pokládá jej také za jednu z nejstarších f asi hornoněmeckého typu přejatou od Němců v době velmi časné, — což ovšem vyžaduje jistě ještě důkladnějšího rozboru a potvrzení. Stručný ale výstižný popis bosenského domu připojen na konci jako přídavek (str. 98—107). L. N.
*
Růžička Josef, Slovanské bájesloví (mythologie). V Praze 1906. Nákl. vlastním, Cena 6 korun. Stran 328.
Máchal Jan. Bájesloví slovanské. Praha 1907. Světové knihovny č. 566—567. Stran 176. Cena 40 hal.
Vyšlo na ráz v české literatuře dvoje „Slovanské bájesloví", jedno od J. Růžičky, kniha obsáhlá, druhé v Ottové Světové knihovně od prof. Máchala, neveliké.
Když jsem knihu Růžičkovu prohlédl, pochopil jsem, proč veřejnost byla na ni, jako na zvláštní literární událost a pochoutku připravována. Nejdříve řada feuilletonů signovaných /. R. v hlavním našem denníku upozorňovala na neznámého dosud mythologa, potom tu a tam tajemné zprávy ohlašovaly bez udání jména autorova, že co nevidět vyjde „Slovanská mythologie", v minulém prosinci objevily se lákavé inseráty, až konečně literární rubrika denních listů v lednu t. r. obšírněji oznámila, že očekávané dílo vyšlo, že obsahuje popis božstev a idolů staroslovanských, známých i neznámých, popis obyčejů a sídel Slovanů a že autorem je p. Jos. Růžička.
Autor vskutku dostál svým slibům. Co sliboval, je v knize, jejíž obsah je bohatý a pestrý. Je v ní nejen mythologie, ale i nárys počátků slovanské historie a přehled celé staroslovanské kultury. A v části mythologické, ovšem nej rozsáhlejší, dovídáme se nejen o neobyčejném množství nových bohů slovanských, ale i o naprosto nových vlastnostech a významu jednotlivých dříve známých věcí. V pantheonu slovanském vedle těch několika starých bohů, nad nimiž se ustrnul prof. Máchal, vystupují u Růžičky bohové Pilvit, Božec, Krodo, Kirt, Sytivrat, Prija, Danec (doložený v topograf, jménu Bohdanec)i Raduga, Poleb, Medulina, Dalec (doložen v jménu Boh-dalec), Skratec, Chvor, Вига-Kobyla, By strich, Vesnik, Stado, Merot, Oslad nebo Uslad, Jamin (srv. naše volání: ,,ó Jemine!") atd., — na druhé straně
